Laureátem letošní Ceny Františka Běhounka je Jiří Bártek

Nejcitovanější vědec českého původu v oblasti biomedicíny Jiří Bártek obdržel včera Cenu Františka Běhounka za šíření dobrého jména České republiky v evropském výzkumu a vývoji. Ministr školství Dalibor Štys mu ji předal při slavnostním ceremoniálu v Národním pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze.

Absolvent Univerzity Palackého a člen její akademické obce Jiří Bártek patří ke špičce v oblasti základního biomedicínského výzkumu. Je vedoucím několika prestižních evropských výzkumných laboratoří a působí také v čele jednoho z týmu olomouckého Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM). Jako laureáta na letošní Cenu Františka Běhounka jej návrhová komise ministerstva školství vybrala z patnácti nominovaných kandidátů.

„Udělení ceny vnímám jako velkou poctu a ocenění mých obou českých laboratoří v Praze a v Olomouci a laboratoře v Kodani. Cena Františka Běhounka je prestižní a svým pojetím výjimečná, protože má nejen český, ale i celoevropský rozměr. Je to určitě závazek a motivace pro práci na dalších projektech,“ uvedl Bártek při převzetí ceny.

Především k zástupcům ministerstva školství pak adresoval naději na zeštíhlení administrativy, která je spojená s evropskými projekty a vědcům komplikuje jejich tvůrčí práci. „V Německu nebo Spojených státech vyberou špičkové vědce a podporují je deset, dvacet let, aniž by museli neustále dokazovat, že mají nějakou ideu. Úroveň jejich produktivity je samozřejmě pravidelně monitorována, ale jen si představte, kolik času mohou tito naši kolegové věnovat přemýšlení, výzkumu a práci s mladými vědci, zatímco my téměř každý týden vyplňujeme formuláře na granty,“ zdůraznil Bártek.

Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil i Bártkův mladší bratr Zdeněk, který zavzpomínal na studentské časy v Olomouci. „Už jako student věděl často více než profesoři, kteří jej zkoušeli. Také míval už tehdy na stole korespondenci z různých zemí světa – věda je zkrátka jeho životní cíl,“ popsal Zdeněk Bártek, který působí v rentgenologickém zázemí olomouckého ÚMTM.

V nobelovské třídě vědců

Podle oficiálních hodnocení patří Bártek mezi třicet nejcitovanějších vědců Evropy v oblasti výzkumu nádorů a molekulární genetiky. „Celkově byly jeho práce citovány více než 32tisíckrát a jeho současný h-index je 99,“ upozornil při představování laureáta předseda návrhové komise Ivan Wilhelm. Čísla podle něj charakterizují nejen Bártkovu píli a talent, ale jsou i odůvodněním pro udělení ceny. „A to bez toho, že bychom se museli nořit do odborných otázek, kterým nejen já, ale většina členů komise vlastně nerozumí,“ shrnul s úsměvem Wilhelm.

Jiří Bártek vede prestižní mezinárodní laboratoř Cell Cycle and Cancer ve výzkumném ústavu Danish Cancer Society v Kodani a dlouhodobě pracuje v dalších evropských zemích. Je zároveň vedoucím výzkumného týmu v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a jednou ze stěžejních osobností olomouckého ÚMTM, kde vede výzkumný tým Molekulární podstata nemocí a molekulární cíle. „Jeho olomoucký tým působící v projektu Infla-Care v rámci sedmého rámcového programu EU je hodnocen jako nejproduktivnější ze všech 22 zúčastněných týmů,“ připomněl Wilhelm

V souvislosti s vynikajícími vědeckými výsledky v oblasti základního biomedicínského výzkumu se o něm již řadu let hovoří jako o možném kandidátovi na Nobelovu cenu. Je často zvaným řečníkem na předních evropských konferencích a držitelem řady významných mezinárodních ocenění. Dvakrát – v roce 2005 a 2007 – byl nominován na cenu České hlavy Patria, udělovanou za mimořádné zásluhy v oblasti základního nebo aplikovaného výzkumu, které se prosadily v zahraničí v posledních několika letech.

Výchozí mechanismus: sebevražda buňky

Jiří Bártek se ve své vědecké práci zaměřuje na oblast molekulární genetiky a nádorových onemocnění a pozornost věnuje zejména regulačním mechanismům dělení nádorových buněk a mechanismům vedoucích ke vzniku nádorů. V posledních letech rozvíjí svou koncepci vzniku zhoubných novotvarů, která je založena na působení buněčných bariér proti progresi nádorů. Tento objev je považován za klíčový pro nové směry onkologické léčby. 

„Jde o mechanismy, které jsou v buňkách přirozeně přítomné a dokáží rozpoznat nebezpečí, že se buňka začíná zvrhávat v nádorovou. Reagují na to tak, že zastaví její dělení nebo jí „rozkáží“, aby se sama zlikvidovala a vlastně spáchala sebevraždu,“ popsal Bártek. „Koncepce byla naše dítko a spousta laboratoří ve světě nás tímto směrem následovala. Teď máme rozpracovaných více dalších proudů, kterými původní myšlenku rozvádíme a letos jsme udělali velký pokrok. Je toho ale ještě mnoho, co je třeba udělat. Od koncepce a pochopení principu až po okamžik, kdy se výsledek dá využít k léčbě – to je dlouhá cesta,“ dodal Bártek.

Intenzivní spolupráce s alma mater

Aktuálně rozpracované projekty zahrnují spolupráci mezi kodaňskou laboratoří a lékařskou fakultou v Olomouci a výměnu vědeckých, zejména mladých pracovníků mezi Kodaní a Olomoucí. Jsou zaměřeny na lepší pochopení molekulární podstaty buněčné odpovědi na stresové situace. „Jsou to mechanismy, které v případě selhání přispívají ke vzniku závažných chorob, včetně těžkých neurodegenerativních onemocnění a zhoubných nádorů i například projevů stárnutí,“ objasnil Bártek.

V klinicky zaměřené oblasti se jeho týmy snaží nalézt nové možnosti cíleného zabíjení nádorových buněk. „Ovšem za podmínek, které co nejméně poškodí buňky normálních tkání a orgánů pacienta,“ zdůraznil Bártek. Pod jeho vedením se vědci pokoušejí nalézt také vhodné molekulární vlastnosti u různých typů nádorů, podle kterých by se daly určit typ léčby či kombinace léčiv. „Nyní se zabýváme zejména nádory prostaty, prsu a mozku, ale i jiných onemocnění. I v této oblasti intenzivně spolupracujeme mezi dánským a olomouckým pracovištěm,“ doplnil Bártek.

Dvě ceny v jednom dni

Pro druhý ročník Ceny Františka Běhounka získal nominaci také významný představitel české biochemické farmakologie a toxikologie a přednosta ústavu farmakologie olomoucké lékařské fakulty Pavel Anzenbacher. Mezi kandidáty byli také další přední čeští vědci, mezi jinými lékař, biochemik a nově zvolený rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, profesor coloradské univerzity a prezident Mezinárodní akademie kvantově molekulárních věd Josef Michl, neuroložka nebo ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Eva Syková.

Smyslem Ceny Františka Běhounka je podpořit, ocenit a motivovat české vědce, kteří se účastní evropských výzkumných a vývojových projektů, zejména projektů začleněných do rámcových programů Evropské unie pro vědu a výzkum. Je spojena s finanční odměnou v hodnotě 250 tisíc korun. Prvním laureátem se stal v roce 2012 uznávaný botanik a odborník na problematiku cyanobakterií a řas a dlouholetý spolupracovník Botanického ústavu Akademie věd Jiří Komárek.

Společně s předáním Ceny Františka Běhounka byly v sále Národního pedagogického muzea slavnostně vyhlášeny také výsledky soutěže o Cenu Milady Paulové za vědeckou práci významných českých badatelek. Laureátkou letošního ročníku, zaměřeného na oblast farmakologie, resp. experimentální a klinické farmakologie a toxikologie, se stala vedoucí výzkumné skupiny Experimentální a aplikovaná neuropsychofarmakologie Středoevropského technologického ústavu CEITEC při Masarykově univerzitě v Brně Alexandra Šulcová.