Bývalá předsedkyně Akademie věd vysekla univerzitě poklonu

Světově uznávaná fyzioložka a biochemička Helena Illnerová dnes navštívila Pevnost poznání, kde přednášela studentům Slovanského gymnázia, i vědecká centra v areálu přírodovědecké fakulty v Holici. Na adresu univerzity nešetřila chválou.

„Olomouc se po stránce tvůrčí, přírodovědecké i akademické stává jedním z vůdčích univerzitních a akademických míst v České republice,“ uvedla bývalá předsedkyně Akademie věd ČR.

 Centra jsou na špici

Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) i Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) navštívila poprvé. „Já jsem samozřejmě o Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů již dříve slyšela a četla jsem novinový článek, podle nějž toto centrum patří k nejslibnějším v republice. Poté co jsem si ho dnes prohlédla, si myslím, že je to naprostá pravda. Je to centrum rozumné velikosti a jednoznačně míří k těm nejúžasnějším nanotechnologiím, které jsou důležité jak pro medicínu, tak třeba pro ekologii. Klobouk dolů,“ uvedla Illnerová.

Kromě ředitele RCPTM Radka Zbořila ji doprovázel i nejcitovanější český vědec Pavel Hobza. Přední světová odbornice na chronobiologii v minulosti přednášela na přírodovědecké fakultě v jím vedeném cyklu Současná chemie. Olomoučtí vědci našli s vědkyní společnou řeč velmi snadno. „Shodli jsme se na tom, že výzkum nanotechnologií, který provádíme, může jednou zásadně ovlivnit svět biomolekul a biomedicíny. Chceme společně věřit tomu, že molekulární biologie a nanotechnologie se jednoho dne výrazně protnou,“ uvedl Zbořil.

Nejvyšší mínění má podle svých slov Illnerová i o CRH. „Znám dobře profesora Jaroslava Doležela a jeho práci v genomice, která je důležitá pro výživu lidstva. A samozřejmě znám i profesora Miroslava Strnada,“ prozradila vědkyně. V CRH si prohlédla Oddělení biochemie proteinů a proteomiky a následně zavítala i do Laboratoře růstových regulátorů.

Návštěvu inicioval gymnazista

Podnět k návštěvě světově uznávané fyzioložky a biochemičky v Olomouci dal gymnazista Tomáš Heger. Přírodovědeckou fakultu dobře zná, protože spolupracuje se zdejšími vědci a hodlá na ní i studovat. Vzácného hosta celý den doprovázel.

Před jeho kolegy ze Slovanského gymnázia předstoupila Illnerová dopoledne s přednáškou nazvanou Osvícený spánek, don Quijot a skřivánci a sovy. Ve své vědecké práci se totiž zabývá vnitřními biologickými hodinami, které ovlivňují život savců i člověka. Studentům vysvětlila, že spánek je řízen biologickými hodinami v mozku. Biologické hodiny udávají nejen aktivitu jedince během dne, ale jsou i ročním kalendářem. Účastníci se dozvěděli také o různých chronotypech, tedy proč jsou někteří lidé spíše noční sovy a jiní takzvaní skřivani.

 „V posledních deseti letech se doba spánku zkrátila asi o hodinu a půl, což považuji za celkem nebezpečné. Je to dáno současným životním stylem. Kratší spánek je například příčinou nadváhy a obezity,“ uvedla Illnerová.

Modré světlo slouží přes den, večer neprospívá

Studentům rovněž vysvětlila, proč není dobré před spaním trávit čas u obrazovek počítačů, televizorů, smartphonů a tabletů, které vydávají modré světlo. To totiž zvyšuje aktivitu, paměť i výkonnost. „Modré světlo je potřebné po ránu i během dne, je ho spousta v denním světle. Když ale budete sedět celý večer před obrazovkou, bude potlačována ospalost,“ doplnila Illnerová.

Za vystoupení sklidila vědkyně velký potlesk. Spokojen byl i mladý nadšenec pro vědu Heger, který chtěl svým vrstevníkům dopřát nevšední zážitek s výjimečnou osobností. „Přednáška splnila má očekávání a myslím, že se to líbilo i kolegům. Byla v ní vědecká stránka, spousta grafů, chemických vzorců, ale nechybělo ani odlehčení a propojení s praxí, kdy jsme dostali i řadu užitečných rad,“ uvedl Heger.

Profesorka Illnerová v letech 2001 až 2005 zastávala funkci předsedkyně Akademie věd ČR. Je zakládající členkou Učené společnosti České republiky.