Změny klimatu dopadají na ptačí druhy v Evropě i USA

Populace běžných druhů ptáků reagují na změny klimatu stejně výrazně v Evropě i USA. Dokládá to studie mezinárodního týmu vědců, kterou v těchto dnech otiskl prestižní vědecký časopis Science. Zatímco zejména teplomilným druhům změny klimatu prospívají a jejich populace narůstají, počty některých chladnomilnějších druhů se snižují. Na výzkumu pod vedením specialistů z Durham University ve Velké Británii se podíleli i čeští výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, České společnosti ornitologické a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Analýzy dat ze sčítání ptáků za období let 1980 až 2010 ukazují, že klima má podobný vliv na ptáky na obou kontinentech. Mezi druhy, u nichž nacházíme výrazný vliv změny klimatu, jsou i běžné druhy vyskytující se v parcích, zahradách a lesích, jako například střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) v Evropě či drozd stěhovavý (Turdus migratorius) v USA. Autoři studie shromáždili údaje o změnách početnosti 145 ptačích druhů v Evropě a 380 druhů v USA. Podle nároků jednotlivých ptačích druhů na klima je rozdělili na ty, které by probíhající změnou klimatu měly být ovlivněny pozitivně, a na ty, které by měly reagovat negativně.

„Zjistili jsme, že populační trendy se mezi těmito dvěma skupinami druhů skutečně liší. Například vlha pestrá (Merops apiaster) či cetie jižní (Cettia cetti), tedy druhy s centrem rozšíření v teplejších jižních částech Evropy, se v poslední době šíří a přibývají. Naopak chladomilnější evropské druhy, jako například sýkora lužní (Parus montanus) či pěnkava jikavec (Fringilla montifringilla) ubývají,“ uvedl jeden z autorů a koordinátor programu Pan European Common Bird Monitoring Scheme Petr Voříšek z olomoucké katedry zoologie a ornitologické laboratoře a České společnosti ornitologické.

Rozdíly v trendech početnosti jsou patrné i v rámci jednotlivých druhů a v různých částech jejich areálů rozšíření: například střízlík se rozšiřuje v severnějších oblastech, kde přibývá i mírnějších zim, a ubývá v jižněji položených zemích, kde zaznamenáváme teplejší a sušší klima v letním období. Podobně v USA drozd stěhovavý ubývá v jižních státech jako třeba Mississippi či Louisiana, ale přibývá v centrálně a severněji položených státech jako například v Severní a Jižní Dakotě.

Autoři ve svých analýzách zohlednili i další faktory, které mohly ovlivnit pozorované změny početnosti ptačích druhů. Jde například o velikost těla, typ prostředí, v němž se daný druh vyskytuje, či migrační chování. Tyto faktory sice vliv mají, nicméně jejich dopad se neliší významně mezi skupinou druhů zvýhodněných a znevýhodněných změnou klimatu. Změna klimatu je tedy hlavním faktorem vysvětlujícím rozdíly mezi oběma skupinami druhů.

„Pokud by se neprojevoval vliv změny klimatu, mohli bychom očekávat, že průměrné populační trendy druhů v obou skupinách budou stejné. Zjištěné rozdíly však ukazují, že probíhající změna klimatu zvýhodňuje jednu skupinu druhů před druhou,“ sdělil další z autorů studie Philip Stephens z Durham University.

Jeho kolega John Sauer, který zastupuje americkou část výzkumného týmu, ocenil kvalitní soubory dat, jež mohli vědci využít. „Máme obrovské štěstí, že disponujeme takovým množstvím a kvalitou informací o početnosti ptáků z programu North American Breeding Bird Survey, který poskytuje data již od roku 1966, a podobně kvalitním souborem dat z Evropy,“ řekl.

Podle Petra Voříška studie opakovaně potvrzuje obrovský význam projektů občanské vědy (tzv. citizen science). „Ukazuje, že i v době nejmodernějších technologií dokáží nadšenci vybavení jen dalekohledem, zápisníkem a znalostmi ptáků přinést zásadní poznatky pro vědu a ochranu přírody.“

Studie by nemohla vzniknout bez příspěvku tisíců dobrovolných spolupracovníků – amatérských ornitologů – sčítajících ptáky pomocí standardizovaných metod po dlouhou řadu let. Jejich úsilí koordinuje v Evropě organizace European Bird Census Council prostřednictvím programu Pan-European Common Bird Monitoring Scheme, v USA pak organizace U.S. Geological Survey.