Zakladateli elektrochemie nukleových kyselin vědecká obec dlouho nevěřila

Především elektrochemii nukleových kyselin, která umožňuje zkoumat DNA, zasvětil ve středu odpoledne na přírodovědecké fakultě svoji přednášku Emil Paleček z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Brně. Zahájil jí desátý ročník kurzu Současná chemie, jehož smyslem je přivádět na olomouckou akademickou půdu špičkové osobnosti české vědy. Jubilejní ročník patří nositelům České hlavy, nejprestižnějšího tuzemského ocenění za vědu.

Profesor Paleček získal ocenění loni za celoživotní dílo a výzkum v oboru elektrochemie nukleových kyselin. Svými pracemi, jimž se věnoval již od druhé poloviny minulého století, položil základ pro obor elektrochemie nukleových kyselin. „Objev začal v období, kdy byl Emil Paleček vědeckým aspirantem a zkoušel zkoumat DNA a nukleové kyseliny. Použil k tomu elektrochemii. Neposlouchal vědecké kapacity, které tvrdily, že to nemůže fungovat. Dokázal opak a i v tom spočívá dobrodružství vědy,“ uvedl Pavel Hobza z katedry fyzikální chemie, který kurz vede a je rovněž laureátem národní ceny Česká hlava.

Role průkopníka nebyla jednoduchá

Podle Palečka trvalo řadu let, než vědecká komunita jeho práci přijala. Panovalo totiž přesvědčení, že DNA není vhodným objektem pro elektrochemickou analýzu. „Po dlouhá léta čeští elektrochemici nevěřili, že to, co dělám, je pravda. Jednu dobu to dokonce vypadalo, že budu muset se svojí prací skončit. Pak mi ale hodně pomohl profesor Heyrovský a mohl jsem pokračovat,“ uvedl Paleček, který se musel v minulosti vypořádávat nejen s odbornými nástrahami, ale i nepřízní režimu či nedostatkem peněz.

Kladnou odezvu získala poměrně brzy jeho práce v zahraničí a po řadě peripetií mohl Paleček pracovat v 60. letech i v USA. Jak ale sám potvrzuje, obrovský nárůst zájmu o elektrochemii nukleových kyselin přišel až od 90. let minulého století. V současnosti patří tento obor ke slibně se rozvíjející vědecké oblasti základního výzkumu a nabízí praktické využití v medicíně a dalších oblastech,“ řekl Hobza.

V centru zájmu jsou bílkoviny

V posledních zhruba deseti letech se Paleček věnuje elektrochemii bílkovin a zajímá se i o analýzu glykoproteinů a její využití v lékařství. Patří mezi nejuznávanější české vědce,  spolupracuje i s Regionálním centrem aplikované molekulární onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně. Ve zcela zaplněné aule přírodovědecké fakulty nicméně tvrdil, že se nepovažuje za vynikajícího chemika. „Považuji se za prostředního biochemika,“ charakterizoval se vědec, z jehož vystoupení pramenila radost a zanícení pro vědeckou práci. „I vynikajícím vědcům se ale může stát to, co tesařovi, tedy že se někdy utne,“ upozornil čtyřiaosmdesátiletý výzkumník, jenž své práce publikoval v nejprestižnějších zahraničních odborných časopisech. Je autorem zhruba 300 prací, které mají více než 11 tisíc citací.

Cyklus Současná chemie bude pokračovat 11. března. O úspěšném výzkumu antivirálních léků Antonína Holého pohovoří jeho někdejší kolega Zdeněk Havlas.

.