Univerzitní centrum hraje klíčovou roli v projektu na čištění vody

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) se zapojili do velkého evropského projektu, který se zaměří na využití nanomateriálů v technologickém čištění vody. Na projektu s celkovou dotací 300 milionů korun se podílí 28 pracovišť. 

Jedním z cílů projektu je ověřit v Česku vyvíjené nanotechnologie v jiném prostředí. „Smyslem je ale především ukázat v mnoha evropských státech, jak účinně naše technologie fungují,“ uvedl Pavel Tuček z RCPTM. Právě olomoucké centrum sehraje v projektu klíčovou úlohu spolu s Centrem pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci. Budou totiž zodpovídat za vývoj nanomateriálů a jejich využití ve vybraných lokalitách.

Nanomateriály jsou objekty hmoty o velikosti 100 až 1000krát menších, než je průměr lidského vlasu. Díky svému malému rozměru jsou velmi reaktivní. Odborníci se mimo jiné snaží vyjít vstříc rostoucí poptávce po obdobných technologiích. Problém znečištěných vod je totiž stále palčivější, spotřeba této tekutiny naopak dramaticky roste.

Právě vědci z RCPTM již v minulosti navrhli a patentovali technologii výroby a aplikace nanočástic železa, které se dnes běžně používají při čištění kontaminovaných podzemních vod. Nedávno vyvinuli technologie umožňující ekologicky šetrné odstranění sinic, vysoce toxického arsenu nebo těžkých kovů ze znečistěných vod a půd. Řada těchto technologií se pilotně testuje na reálných lokalitách v rámci národního Centra kompetence podpořeného Technologickou agenturou České republiky, celková dotace na projekt činí 300 milionů korun.

Vědci se věnují i studiu biomolekul či nejtenčího izolantu

Centrum se podílí i na řadě dalších mezinárodních projektů. Například v observatoři v Argentině zdejší pracovníci instalují optické prvky pro detekci vysokoenergetického kosmického záření. Olomoučtí vědci jsou zapojeni i do řešení Centra excelence Grantové agentury ČR pod vedením Pavla Hobzy, v současnosti nejcitovanějšího českého vědce. Zde se věnují studiu biomolekul a také novým uhlíkovým materiálům, jejich aplikacím a interakcím.

Ve spolupráci s řeckými kolegy se vědci z Hané podíleli i na objevu dvoudimenzionálního fluorografenu, nejtenčího známého izolantu s vlastnostmi podobnými teflonu. Velkou pozornost věnují i grafenu, dnes nejstudovanějšímu materiálu, jehož objev je spojen s udělením Nobelovy ceny za fyziku v roce 2010. Grafen je nejpevnějším známým materiálem, vynikajícím vodičem elektrického proudu a nejlepším vodičem tepla.

Pracovníci RCPTM jen loni patentovali několik technologií a publikovali téměř 300 vědeckých prací v nejprestižnějších vědeckých časopisech. „V Olomouci se tak rodí jedno z předních evropských pracovišť v nanomateriálovém, chemickém a optickém výzkumu, které dlouhodobě spolupracuje s nejlepšími světovými ústavy,“ uvedl ředitel centra Radek Zbořil. Přibližně pětinu jeho vědeckého týmu tvoří zahraniční vědci, například z USA, Izraele, Švýcarska, Řecka nebo Itálie.

Pomůže i elektronový mikroskop

Pohled do světa kvantových teček, magnetických nanočástic nebo biomolekul je možný jen díky unikátnímu přístrojovému vybavení centra. Dále budou badatelům pomáhat i některá nová zařízení hrazená z evropských dotací. K nejdůležitějším patří vysokorozlišovací elektronový mikroskop s možností prací za nízkých teplot, který vědcům umožní rozlišovat jednotlivé atomy ve strukturách materiálů nebo mapování chemického složení nanočástic. Další přístroje budou instalovány v nové budově centra, jejíž kolaudace se uskuteční letos v dubnu. 

Vznik RCPTM, které patří k vědecky nejvýkonnějším součástem Univerzity Palackého, podpořila Evropská unie a rozpočet ČR částkou 545 milionů korun.