Univerzita měla zástupce na Evropském biotechnologickém kongresu

Edinburgh, hlavní město Skotska, hostil v uplynulém týdnu Evropský biotechnologický kongres, na který se sjelo téměř 800 delegátů ze všech koutů světa. Jedním z českých zástupců byl děkan přírodovědecké fakulty a ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Ivo Frébort. Vystoupil v sekci věnované genovému inženýrství. Své výsledky prezentovali i studenti.

„Přednáška profesora Fréborta se týkala geneticky modifikovaných rostlin ječmene, které následně vykazují vyšší odolnost vůči suchu. Přednesl ji v sekci, již vedl emeritní profesor Marc van Montagu,“ uvedla Karolina Chvátalová z Centra regionu Haná, která se kongresu také zúčastnila. I ostatní přednášky v sekci se podle ní týkaly možných genetických úprav rostlin tak, aby se daly pěstovat i v nepříznivých klimatických podmínkách a byly využitelné nejen jako potrava, ale případně i k výrobě léčiv.

Studenti získávali zkušenosti

Univerzitu Palackého zastupovali na kongresu i studenti. Dvanáct posluchačů magisterského studia prezentovalo své vědecké výsledky v podobě posterů. Mnozí z nich se takto významné mezinárodní konference zúčastnili poprvé. Vyzkoušeli si, jaké to je obhajovat svoji práci v angličtině.

„Nebylo to pro mě úplně jednoduché, protože na posteru pracoval celý náš tým a já jsem neznala veškeré detaily práce ostatních. Ale byla to dobrá zkušenost a na většinu slovíček jsem si vzpomněla,“ prozradila Lenka Vaškebová, která spolupracuje s oddělením buněčné biologie Centra regionu Haná.

Účastníci konference diskutovali například i o bioekonomice založené na přeměně obnovitelných biologických zdrojů na bioprodukty a bioenergii. Cílem je omezit závislost na fosilních a neobnovitelných zdrojích a zároveň snížit vliv lidských aktivit na změnu klimatu. „Kontroverzní a podnětná byla i debata o zvyšující se rezistenci chorob vůči antibiotikům a o tom, jaké jsou alternativy k tomuto druhu léků do budoucnosti,“ doplnila Chvátalová.

Spolupráce Evropy a Asie

Na závěr kongresu promluvil Sang Yup Lee z Korejského Institutu pro vědu a technologie o produkci přírodních i syntetických chemikálií, paliv a jiných látek prostřednictvím metabolicky konstruovaných mikroorganismů. „Evropská biotechnologická federace zde uzavřela memorandum o spolupráci s Asijskou biotechnologickou federací, společným cílem je nalezení ekonomicky udržitelné alternativy k ropným produktům v co nejkratším časovém horizontu,“ uvedl Ivo Frébort o směru, kterým by se měl biotechnologický výzkum na globální úrovni ubírat.

Během necelých čtyř dnů kongresu v 21 sekcích zaznělo přes 150 krátkých přednášek v podání zvaných odborníků či vybraných podle zaslaných abstraktů. Největší podíl měli zástupci z Velké Británie, Jižní Koreje a Číny, z evropských států se v první desítce počtem delegátů umístili Rakušané, Němci, Češi, Poláci a Španělé.