Unikátní modely lidských buněk odhalí škodlivé látky

Toxikologové z přírodovědecké fakulty vyvinuli unikátní modely lidských buněk, které dokáží odhalit nebezpečné látky v životním prostředí či potravinách. Lze je využít i při preklinickém testování vedlejších účinků případných nových léčiv. Objev již našel uplatnění v praxi, univerzita nedávno podepsala licenční smlouvu s kanadskou biotechnologickou společností Applied Biological Materials o komerčním využití těchto buněčných linií.

Vědci z katedry buněčné biologie a genetiky využili komerčně dostupných buněčných linií odvozených od různých lidských orgánů a nádorů. Ty dále geneticky upravovali. Jedním z výsledků je buněčná linie AZ-AHR, která je schopná reagovat v umělých podmínkách laboratoře s cizorodými látkami prostřednictvím takzvaného dioxinového receptoru, jenž hraje klíčovou roli při působení toxických látek v organismu. Další tři v Olomouci vytvořené linie dokáží odhalit v životním prostředí či v živém organismu látky steroidního charakteru. Umí detekovat i látky, takzvané endokrinní disruptory, které ovlivňují účinky hormonu štítné žlázy a jejichž působení v lidském organismu může vést k hormonálně podmíněným druhům rakoviny, například rakovině prsu, prostaty nebo štítné žlázy.

„Originalita vyvinutých linií spočívá v tom, že se jedná výhradně o lidský model in vitro. Je koncipovaný tak, aby v maximální míře napodoboval fyziologické podmínky v lidském těle. Linie jsou dostatečně stabilní, poměrně dost citlivé a vysoce specifické,“ uvedl vedoucí katedry i výzkumného týmu Zdeněk Dvořák, podle nějž naopak většina ve vědě užívaných buněčných modelů vychází ze zvířecích tkání.

Linie mají řadu environmentálních aplikací, dokáží zjistit škodliviny ve vodě, půdě či ovzduší. „Významnou roli mohou hrát i při sledování bezpečnosti potravin, tedy zda neobsahují škodlivé látky. Slouží i pro testování vyvíjených léčivých látek, ale například i testování existujících léčiv. Díky nim můžeme lépe poznat vedlejší molekulární účinky léků,“ doplnil Dvořák.

Informace o jednotlivých buněčných liniích publikovaly přední světové vědecké časopisy. „O naše linie projevila zájem řada špičkových světových toxikologických a klinických laboratoří, kterým jsme je bezplatně poskytli pro výzkumné účely. Jednalo se například o univerzity ve Vídni, Stockholmu či Newcastlu. Tím se výrazně posílila pozice přírodovědecké fakulty v mezinárodní vědecké spolupráci,“ uvedla členka výzkumného týmu Aneta Grycová.