Studenti přírodovědecké fakulty založili neziskovku na podporu chudých v Tanzanii

Mikropůjčky pro zemědělce. Právě tuto formu podpory chudých obyvatel v Tanzanii zvolila jako stěžejní nezisková organizace Maendeleo, za níž stojí bývalí i současní studenti katedry rozvojových studií přírodovědecké fakulty. Pro lidi z planiny Usangu ale připravili i podnikatelské mikropůjčky či grantovou soutěž. A také knihovničku s tituly ve svahilštině.

Myšlenka na poskytování mikropůjček tamním farmářům se zrodila před zhruba pěti lety. Dnešní doktorand oboru Mezinárodní rozvojová studia Martin Schlossarek se tehdy do Tanzanie vydal v souvislosti s přípravou vlastní diplomové práce. Od té doby se už do projektu zapojilo zhruba 180 farmářů, jimž obživu přináší zejména pěstování rýže, fazolí či kukuřice.

„Projekt funguje na jednoduchém principu. Původní myšlenka byla poskytnout zemědělcům kapitál do začátku, aby mohli zintenzivnit svoje farmaření a dosáhnout vyšších výnosů. Postupem času jsme ale postoupili dále. Nejde už jen o půjčování peněz, ale farmáři se musejí učit vhodným postupům. Pěstování rýže nemá totiž v této oblasti dlouhou tradici, protože se tam po několik desetiletí pěstovala hlavně bavlna,“ uvedl předseda sdružení Martin Schlossarek.

Mikropůjčky mají jasná pravidla

Podle něj se zájemci o osobní půjčku musejí nejprve zasloužit. V prvním roce proto osm farmářů sestaví svépomocnou skupinku, která čerpá mikropůjčku na společné tréninkové pole. Pod vedením tanzanského lektora se učí na pozemku hospodařit, experimentují s hnojivy, odrůdami rýže i způsoby hospodaření. Pokud se ukáže, že skupina je životaschopná a dobře fungovala, mohou její členové v příštím roce čerpat osobní mikropůjčky, které jim mimo jiné umožní pronajmout si traktor či dobytek s pluhem, uhradit náklady spojené s dopravou hnojiv a podobně. Každý farmář získá na rok 6500 korun, mikropůjčku vrací několik měsíců po sklizni, kdy přebytky z úrody může výhodněji prodat.

„O mikropůjčky je velký zájem, protože je to dobrá nabídka. Venkované v Tanzanii mají průměrný roční příjem v přepočtu zhruba deset tisíc korun. Takže peníze od nás jsou pro ně velká suma. Na druhé straně, ne všichni se chtějí učit novým věcem a dodržovat striktně daná pravidla. Takže velký převis poptávky nad nabídkou nezaznamenáváme,“ doplnil Schlossarek, podle nějž zatím nezisková organizace až na dvě výjimky neměla problémy s tím, že by dlužníci svůj závazek nechtěli splatit.

Na aktivitách Maendelea se bezplatně a ve volném čase podílí 12 studentů či absolventů oboru Mezinárodní rozvojová studia. Každý rok někdo z nich stráví v africké zemi dva až tři měsíce. Na místě už také vznikla partnerská organizace. „Nemáme ambice stát se velkou organizací. Snažíme se Tanzánce do všeho co nejvíce zapojit a podporovat jejich aktivitu. Za úspěch bychom považovali, kdyby se projekt osamostatnil a fungoval dál bez naší účasti. Naše know-how můžeme pak přenést někam jinam,“ doplnil Schlossarek.

Rozjíždí i podporu podnikání

Další aktivitou Maendelea, která se ale teprve rozjíždí, jsou mikropůjčky pro podnikatele. Na odlišném principu oproti mikropůjčkám je pak založena grantová soutěž. Sami Tanzánci musejí přijít s vlastním projektem, a pokud přesvědčí o jeho smysluplnosti, mohou získat grant ve výši zhruba 12 tisíc korun. Jinou doplňkovou aktivitou je pak knihovnička s tituly zejména o zemědělství či o ochraně zdraví. Lidé zaplatí za vypůjčení symbolický poplatek dvě koruny. Polovina jde knihovníkovi a polovina na obnovu knižního fondu.