Spolupráce s fyzikálními chemiky přinesla ovoce, gymnazistka uspěla v USA

Za úspěchem zlínské gymnazistky Michaely Kajšové na největší soutěži mladých vědeckých talentů Intel ISEF ve Spojených státech stojí i přírodovědecká fakulta. Dívka spolupracuje s katedrou fyzikální chemie a Regionálním centrem pokročilých technologií a materiálů. S prací o vlivu cholesterolu na buněčné membrány získala v Pittsburghu čtvrté místo v kategorii biologického počítačového výzkumu. 

Studentka se svou prací uspěla nejprve v kategorii chemie v soutěži Badatel a následně vybojovala první místo v celostátním kolem Středoškolské odborné činnosti (SOČ).  V USA se zařadila se mezi tři české středoškoláky z pětičlenné výpravy, kteří na prestižní ocenění dosáhli.

Téma práce jí vybral Karel Berka z katedry fyzikální chemie.  Středoškolačka totiž v roce 2013 přišla s tím, že by díky projektu Badatel chtěla vyzkoušet, jak se výzkum provádí. „Svěřil jsem ji své doktorandce Markétě Paloncýové, aby s ní zkoumala vliv cholesterolu na membrány, neboť nás simulace buněčných membrán velice zajímají. Její práce pod vedením doktorandky byla natolik dobrá a pečlivá, že jsme její výsledky doplnili do naší letošní publikace. Míšin úspěch mě těší a doufám, že u vědy zůstane. Našlápnuto má,“ uvedl Berka.

Místo laboratoře počítač

Hlavní pomůckou studentky byl počítač. „Aniž bych byla počítačový nadšenec, narazila jsem asi před dvěma roky na počítačovou chemii, relativně mladý obor, který mě naprosto okouzlil. Ve spolupráci s olomouckou přírodovědeckou fakultou jsem se díky projektu Badatel dostala ke zkoumání buněčných membrán, což jsou tenké vrstvy na povrchu buněk mající jedinečné vlastnosti. Jejich úkolem je udržovat buňku vcelku, zprostředkovávat komunikaci s okolím, propouštět do buněk živiny a zplodiny metabolismu naopak z buněk odstraňovat,“ uvedla pro portál IQ Intel Kajšová.

Objektem jejího zájmu se stal cholesterol. „Zjistila jsem, že cholesterol stírá rozdíly mezi původně naprosto rozdílnými membránami. Tím mohou tyto unikátní ‚brány‘ do nitra buňky ztratit svou typickou funkci. Následkem může buňka například ztratit schopnost přijímat potřebné živiny, což způsobí značné komplikace,“ seznámila s výsledky svého bádání Kajšová.  Doplnila, že studium buněčných membrán má význam pro pochopení funkce těchto fascinujících systémů. Tyto znalosti pomůžou při léčbě mnohých onemocnění, jelikož přes membrány musí přejít i léky, aby mohly v buňkách působit.

Vyhrála medicína

I přes zájem o chemii se dívka nakonec přihlásila na lékařskou fakultu. „Pokud budu mít štěstí, tak bych se i nadále ráda věnovala studiu biologických systémů pomocí počítačů. Snad jednou propojím své znalosti z medicíny a chemie a budu se i nadále věnovat vědě,“ uvedla.

Celkem se finále vědeckých supertalentů v 15 kategoriích zúčastnilo téměř 1700 středoškoláků z více než 70 zemí, kteří uspěli v národních vědeckých soutěžích. Do nich se po celém světě zapojilo přes sedm milionů studentů.