Šarka je všude. Vědci diskutují o rezistenci

Sedm desítek odborníků z celého světa od Chile po Japonsko se ode dneška zabývá na půdě Univerzity Palackého šarkou švestky. Virus slivoní je zatím neléčitelný.

„Ve výsadbách se prakticky léčit nedá. Dají se ozdravovat stromy, které se používají k množení zdravého sadbového materiálu. Pokud se ale šarka vyskytne v sadu, nebo na zahradě, jediným řešením je strom vykácet,“ řekl profesor Milan Navrátil z katedry buněčné biologie a genetiky, která konferenci Plum Pox Virus pořádá.

Konference je zaměřená na výměnu názorů na výskyt, distribuci a epidemiologii šarky švestky. Mapuje i výsledky, kterých bylo dosaženo na rezistenci šarky, a na možnou úpravu agrotechniky. V potaz bere i kontrolu šarky švestky, aby dále nepůsobila tak velké škody jako nyní.

Česko kosí balkánský kmen

„Vyskytuje se plošně v Evropě a velké problémy jsou i v Jižní Americe a na hranicích mezi USA a Kanadou. Zřídka se vyskytuje v Asii a Číně,“ popsal rozšíření šarky Navrátil. U švestky domácí poškozuje plody tak, že jsou deformované. Snižuje se jejich kvalita a cukernatost. Šarka postihuje i meruňky a broskvoně.

Doposud je popsaných pět kmenů viru šarky švestky, ale už se objevují nové. Turečtí vědci na konferenci budou informovat o novém kmeni označovaném písmenem T. V Česku je rozšířen nejagresivnější kmen pocházející z Balkánu.

Čtyři odolné odrůdy meruněk

Výstup konference je určen především pro vědce, kteří šlechtí nové odrůdy. Ti čeští jsou rovnocenní všem ostatním. Na konferenci přednáší i profesor Boris Krška ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity, který vyšlechtil čtyři nové rezistentní odrůdy meruněk.

„Jsou odolné k dosavadním kmenům šarky švestek, které v Evropě existují,“ uvedl Krška. Nové odrůdy Betinka, Adriana, Candela a Sofie jsou dobře adaptované na podmínky prostředí a mají dobré pomologické vlastnosti plodů. „Pevnost dužniny či pomalý vývoj po utržení,“ vysvětlil Krška.

Ke šlechtění meruněk použili na Mendelově univerzitě americkou odrůdu geneticky pocházející z Číny. Vytipovali ji podle molekulárních markerů. Nyní se chtějí věnovat šlechtění broskvoní. „U nich stále nemáme donor, tedy zdroj rezistence ani tolerance. U slivoní už přece jen tolerantní odrůdy existují,“ poznamenal Krška.

Třídenní konferenci doplňují tři desítky odborných posterů a její účastníky čeká ve čtvrtek exkurze v Lednici. Závěry z konference budou obsahovat i doporučení pro diagnostiku a monitorování šarky, které může použít každý pěstitel či sadař.