S balonem lze pořídit letecký snímek za pakatel

Vezmi velký balon, naplň jej heliem, přivaž lano s foťákem a projdi se – i podle tak jednoduchého návodu lze pořídit letecký snímek vybraného území. Potvrdil to experiment Jiřího Pánka z katedry mezinárodních rozvojových studií. Jeho zkušenosti zachycují panely vystavené v druhém patře přírodovědecké fakulty.

Pánek se svými studenty zachytil okolí přírodovědecké fakulty a vysokoškolských kolejí na Envelopě pomocí balonového mapování. K dispozici měli balon s průměrem 1,5 metru, héliovou bombu používanou na plnění pouťových balonků a nylonové lano. Na něj byl v ochranném obalu z upravené PET láhve připevněn digitální fotoaparát s programem pro periodické snímkování. Jakmile balon naplněný héliem vystoupal do výšky 150 metrů, stačilo s ním projít trasu kolem univerzitního kampusu.

„Podobný pokus podle mého odhadu na českých univerzitách ještě neproběhl. Ovládání je přitom jednoduché. Jako když děti pouštějí draka,“ uvedl Pánek.

Program nahraný do fotoaparátu umožňuje snímat krajinu každé dvě vteřiny a vytvořit během dvaceti minut celkem šest set snímků. Z nich je pak třeba vybrat ty nejkvalitnější a počítačově je zpracovat. „Funguje to podobně jako program na skládání panoramatických snímků, které se propojí dohromady. Vznikne tak bezešvá letecká fotografie, kterou lze usadit do souřadnic,“ objasnil Pánek.

(Ukázka skládání fotografií.) 

Velikost snímkované oblasti lze regulovat podle základního pravidla, kdy se výška přístroje rovná průměru kružnice snímkované oblasti. „Teoreticky tedy stačilo stát uprostřed a nasnímat sto metrů plochy. Protože jsme se ale pohybovali a vítr odnášel balon nad vysokoškolské koleje, zachytili jsme mnohem větší území,“ přiblížil Pánek. 

Rychle, levně, vlastnoručně

Právě nízké náklady, dostupnost a aktuálnost mapování pomocí balonu jsou ideální pro využití při rozvojové pomoci a humanitární spolupráci. „Letadla, satelity i bezpilotní letouny jsou v případě rozvojových zemí nepoužitelné,“ upozornil Pánek. Heliový balon je proto ideálním nástrojem pro sbírání prostorových informací pro lidi a oblasti s minimálním množstvím prostředků, aby mohli získávat informace o okolí, ve kterém žijí. „Tam je nutné, aby to nestálo padesát tisíc, ale padesát dolarů,“ dodal Pánek. 

Snímkování krajiny pomocí balonu se využívá také v humanitárních krizích a při živelných katastrofách. „V takových situacích se používají také vzducholodě upevněné na laně, či drony, které snímkují, jak daná oblast aktuálně vypadá. Například při povodních lze rychle vidět, co se opravdu děje v daném okamžiku,“ doplnil Pánek. 

Udělej si sám 

Inspiraci k unikátnímu pokusu čerpal Pánek z účasti na mezinárodní konferenci ve Francii, zaměřené na využití geoinformatických systémů v humanitární a rozvojové spolupráci před dvěma lety. Právě nízkonákladové mapování území patří podle něj k inovativním přístupům, zahrnovaným pod civic science, tedy vědu pro každého.

(Snímek z Pánkova balonu.)

V budoucnu by rád vyzkoušel ještě levnější variantu, při které lze balon nahradit černou folií z pytlů na odpadky a hélium horkým vzduchem. „Například pro podmínky subsaharské Afriky je ještě vhodnější nechat naplněný balon na zemi, kde se vzduch, který obsahuje, během deseti až patnácti minut ohřeje tak, že se balon sám zvedne. U nás to chce ale podmínky našeho léta, pak to funguje stejně,“ vysvětlil Pánek.

Co není na mapě, neexistuje

Jednoduchý postup použili poprvé specialisté z amerického Massachusetts Institute of Technology pro mapování chudinských čtvrtí v Peru. Podobné oblasti se podle Pánka na mapách nevyskytují. „Například na oficiálních mapách Nairobi byl donedávna jeden z největších afrických slumů Kibera uveden jako park. Žádná společnost tam nebude mapovat bezpilotním letounem,“ tvrdí Pánek. 

Ojedinělý způsob mapování získal popularitu později také při snímkování havárie ropné plošiny v Mexickém zálivu. „Tamější vláda i společnost British Petrol dlouho tvrdily, že se nic neděje. Obyvatelé Louisiany si ale pomocí balonů zmapovali pobřeží a získali tak důkazy o tom, že se tam skutečně pohybuje ropná skvrna o velikosti 20 kilometrů. Později byly pořízené fotografie použity i při soudu s touto společností,“ objasnil možnosti využití Pánek.

V Česku použili heliový balon aktivisté při monitoringu kácení stromů na Šumavě. „Při soudu s Lesy České republiky pak snímky posloužili jako doklad toho, že nešlo o selektivní kácení pro ochranu proti kůrovci, ale o normální těžbu, při které byla vykácena celá oblast,“ připomněl Pánek.