Pevnost poznání odvrátila zkázu historické budovy

Proměna velkého dělostřeleckého skladu z roku 1857 v Korunní pevnůstce v moderní muzeum vědy nedělá radost jen příznivcům bádání, ale i památkářům. Podle nich přišla záchrana historicky významného objektu „za pět minut dvanáct“. Pokud by se univerzita nezískala evropské peníze na vybudování Pevnosti poznání, místo památky by stály příští rok zřejmě jen ruiny.

Stavební firma zchátralý bývalý vojenský sklad, do nějž zatékalo, převzala loni v březnu. Skutečný rozsah poškození ale dělníci zjistili až po odkrytí dřevěného bednění a provizorní lepenky na střeše. „Naskytl se nám smutný pohled na zdevastované prvky stropů a střechy napadené dřevokaznými houbami, hnilobou a dřevomorkou, rozpadala se koruna zdiva. Proto bylo nutné objekt dodatečné vyztužit novým železobetonovým věncem v místě korunní římsy,“ řekl stavbyvedoucí Petr Kuzma. Před vypuknutím prací ale museli stavebníci zakročit proti houbové nákaze. Aby se dále nešířila, nedotčené dřevěné konstrukce postříkali dezinfekcí s obsahem aktivního stříbra.

Periskop v komíně

Na stavbu od začátku dohlížejí pracovníci Národního památkového ústavu v Olomouci, kteří požadují zachovat v co největší míře autenticitu nemovité kulturní památky. Budova je důležitou součástí památkově chráněné Korunní pevnosti a má přímou vazbu i na městskou památkovou rezervaci. „V kontextu bývalé Olomoucké pevnosti se jedná o ojediněle dochovanou skladištní budovu s hodnotnou dřevěnou vestavbou jednotlivých pater. Pokud by se nenašlo využití, troufám si směle tvrdit, že by v roce 2014 zůstaly stát pouze obvodové zdi. Z toho plyne jisté uspokojení památkové péče, že se podařilo budovu zachránit před smrtí,“ řekl památkář Miroslav Papoušek.

Stavební firma ale musí dbát nejen na zachování historického vzhledu. Již dopředu musí počítat s tím, že na jednotlivých podlažích budou nejrůznější interaktivní exponáty s určitou hmotností i funkcí. Například planetárium o průměru šest metrů architekti umístili na železnou konstrukci, kterou vynáší krov. V bývalém komíně budovy vyroste periskop pro sledování hvězdné oblohy.

Valašská dovednost a německý eternit

„Díky dovednosti valašských řemeslníků a speciální technologii jsme vyměnili zčásti nebo úplně veškeré nosné stropní trámy. Zajímavostí je, že při výrobě jednoho trámu se musí porazit více stromů, než se najde ten pravý. Strom totiž musí mít na délku osmnáct metrů a minimální průměr čtyřicet centimetrů,“ vysvětlil technický ředitel stavby Petr Stuchlík. Střešní konstrukce je pokrytá německým eternitem, který barevně i plasticky věrně evokuje původní krytinu.

Stavebníci se shodují v tom, že rekonstrukce objektu je pro ně obrovskou výzvou. Stavba totiž vyžaduje velkou řemeslnou zručnost, protože je třeba sladit původní materiály a konstrukce s těmi novodobými, jako jsou skleněné podlahy, příčky nebo prosklené výtahové šachty se schodištěm.

Bývalý velký dělostřelecký sklad je významným dokladem vojenské historie města a součástí barokní pevnosti vybudované v polovině 18. století. Samotný sklad vznikl o sto let později. „Velký sklad měl čtyři podlaží a umožňoval po nájezdových rampách vytažení materiálu až do třetího patra,“ řekl historik Ján Kadlec. Prostor Korunní pevnůstky sloužil armádě až do roku 1995, kdy byl předán městu.

Pevnost poznání se stane prvním centrem popularizace vědy a výzkumu na střední Moravě. Veřejnosti se areál otevře příští rok v létě.