Oslavte den mozku a narozeniny Einsteina v Pevnosti poznání

Platí úměra, čím větší mozek, tím chytřejší člověk? Jaký mozek měl Albert Einstein a jaký je rozdíl mezi tímto mužským a ženským „superpočítačem“ lidského těla? V interaktivním muzeu vědy se návštěvníci dozvědí vše, co je zajímá nejen o mozku, ale také o jeho trénování. Doprovodný program se uskuteční u příležitosti dnešního Evropského dne mozku a potrvá následující dny, kdy si zároveň veřejnost připomíná česko-slovenský Národní týden trénování paměti. Ten je součástí celosvětové akce Brain Awareness Week.

Na víkend jsou v Pevnosti poznání připraveny magické omalovánky, výroba originálních tašek, barevných náramků nebo ukázky optických klamů, které ukážou, jak můžeme lidský mozek ošálit. V „mozkocvičně“ mohou lidé celou sobotu plnit různé úkoly, cvičení a testy, které procvičí a prověří nejen jejich paměť, ale také například schopnost koncentrace či rychlého vybavování si informací, pozornost, slovní zásobu, prostorovou orientaci a kreativitu.

„Mohou také vyzkoušet, jak na tom jsou s naším nejopomíjenějším smyslem při hře hmatového pexesa. Ve dvou krátkých ‚teoretických‘ blocích (dopoledne v 11 hodin a odpoledne ve 13 hodin) se mohou zájemci dozvědět, proč a jak lze trénovat paměť, a také že dobrá paměť není výsledkem zvláštního nadání ani výsadou mládí a tradovaná rovnice stáří rovná se zapomínání je nepravda, která vznikla z neznalosti schopností našeho mozku. Mluvit se bude také o technikách snadného zapamatování, které vycházejí z toho, co je pro mozek přirozené, a lidé si budou moct vyzkoušet, že zapamatovat si lze cokoliv, když víme, jak na to,“ představila program lektorka trénování paměti Naďa Žondrová.

Na 14 hodin je pak pro zájemce připravený blok nazvaný Brain joggiling aneb Učte se žonglovat – vaše paměť vám za to poděkuje. „Lidé zjistí nejen to, že pod vedením zkušeného žongléra lze tanec míčků zvládnout za necelou hodinu, ale zároveň zábavným způsobem procvičí obě mozkové hemisféry,“ doplnila Žondrová.

Program vznikl ve spolupráci s odborníky na paměť

Na tematickém programu Centrum popularizace vědy spolupracuje s Českou společností pro trénování paměti a mozkový jogging. Tato společnost organizuje stovky podobných aktivit po celé České republice. Lidé se například dozvědí, že nejškodlivějším faktorem, který zhoršuje paměť, je stres. „Vývoj mozku je ukončen zhruba v pětadvaceti letech a pak se jeho funkčnost začíná zhoršovat. Problémy s pamětí jsou z počátku jen mírné a nevěnujeme jim obvykle žádnou pozornost. Ony se však akumulují a mezi 50 až 60 rokem se stávají nepřehlédnutelnými. A tehdy se lidé vyděsí a běží za námi. Někteří také doufají, že vědci vyvinou kouzelnou pilulku, ale to si nemyslím, že se kdy podaří. Přitom máme osud naší paměti ve vlastních rukou, mozek se chová jako sval, který je funkční jenom tehdy, když ho řádně procvičujeme,“ uvedla Dana Steinová, předsedkyně společnosti.

V rámci tréninku paměti se lidé naučí techniku, jak si zapamatovat dlouhé číselné řady a zjistí, že třeba prvních 100 desetinných míst Ludolfova čísla Pí si lze zapamatovat za půl hodiny bez velké námahy a bez memorování. I o tom bude v Pevnosti poznání o víkendu řeč. „Zájemci si mohou zasoutěžit v tom, kdo si zapamatuje více číslic, nebo si odnést vlastnoručně vyrobený náramek v barvách, které symbolizují toto slavné číslo,“ dodala Pavlína Krejčí, která je koordinátorkou sekce matematiky. 

Aktivity připomenou číslo Pí i Einsteinovy narozeniny

V expozici Rozum v hrsti bude figurovat nový exponát nazvaný Důkaz Pythagorovy věty. „Návštěvníci zjistí, že tato věta může být zobecněna i pro ostatní rovinné obrazce, a platí tedy i pro půlkruhy. Také se můžete těšit na Einsteinovy hádanky a oslavit jeho narozeniny, které připadají právě na Pí den 14. března,“ doplnila Pavlína Krejčí. Historici si připravili prezentaci na téma, jak počítali staří Egypťané a co chtěl Archimédés říci větou „Nerušte mé kruhy“.  „Zájemcům o vesmír vysvětlíme, jak dlouho trvá obrům naší Sluneční soustavy, než oběhnou kolem Slunce, z čeho se planety skládají, a mluvit budeme také o potenciální možnosti vzniku života na jiných planetách,“ uvedl Roman Chvátal, koordinátor sekce fyziky.