Ornitologové díky geolokátorům zjistili, kde zimuje ohrožený slavík modráček

Nikoliv do Afriky, ale až do Indie a Pákistánu míří každoročně zimovat kriticky ohrožený slavík modráček tundrový. Na cestě z Krkonoš urazí zhruba 6000 kilometrů. Jako první na světě to potvrdili ornitologové z přírodovědecké fakulty ve spolupráci s kolegy z Norska a Švýcarska. Pomohly jim v tom geolokátory pracující na principu, který využívali námořníci před objevem kompasu.

Podle ornitologů migrace opeřenců zajímala lidstvo od nepaměti. Přesto ani dnes vědci nevědí, kam řada ptačích druhů do teplých krajů odlétá. Zatímco u větších druhů včetně orlů či čápů lze využít například satelitních vysílaček, u drobných ptáků to možné není. Zlom nastal před několika lety, kdy odborníci ze Švýcarska vyvinuli drobný geolokátor o hmotnosti zhruba půl gramu, který sledovaným ptáků připevní na tělo jako batůžek. Odborníci z olomoucké katedry zoologie zase umějí získaná data správně analyzovat.

„Ve spolupráci s norskými kolegy jsme se rozhodli zařízení mimo jiné využít pro slavíka modráčka tundrového. Jeho jediná populace v tuzemsku se nachází v Krkonoších, jedná se pouze o zhruba 40 jedinců. Navíc jsme měli podezření, že tento pták nemá zimoviště v Africe, protože na jaře se vracel později než ostatní ptáci. Nyní se nám to podařilo potvrdit,“ uvedl Peter Adamík z katedry zoologie. Výsledky několikaměsíčního výzkumu publikoval britský ornitologický časopis Bird Study.

Geolokátory využívají obdobnou metodu jako kdysi námořníci, kteří svoji pozici určovali podle východu a západu slunce. „Geolokátor zaznamenává intenzitu denního světla a z toho lze odhadnout délky dne a čas východu a západu slunce. Podle toho odhalíme, kde se pták nachází. V tomto případě jsme zjistili, že námi sledovaní slavíci modráčci doletěli do Indie a Pákistánu. Geolokátory nesli i dva slavíci z Norska,“ doplnil Adamík. Podle něj ptáci z Krkonoš do zimoviště uletí denně v průměru kolem 160 kilometrů. Zatímco na podzim příliš nespěchají a cestu urazí asi za 60 až 70 dní, na jaře je jejich úsilí větší. Ve snaze zabrat co nejlepší hnízdiště pouť zvládli za 30 dnů. Do teplých krajů odlétají obvykle v srpnu až září, založit rodinu se vracejí v květnu. Metodu olomoučtí ornitologové využívají i pro sledování dalších ptačích druhů.

Slavík modráček tundrový je drobný zpěvný pták o hmotnosti kolem 17 gramů. Živí se především hmyzem a dalšími bezobratlými, obývá rašeliniště a mokřiny. V Česku žije i slavík modráček středoevropský, jenž patří rovněž k ohroženým druhům, ale jeho populace je početnější. Oba příbuzné druhy se liší barevnou skvrnkou na bříšku – u slavíka modráčka tundrového je červená, u středoevropského bílá.