Olomoučtí vědci pomohli rozluštit genetickou informaci banánovníku

Badatelé Univerzity Palackého významně přispěli k přečtení kompletní genetické informace banánovníku, základní potraviny pro stovky milionů obyvatel tropů. Poznatky získané analýzou genomu nyní pomohou lépe pochopit evoluci rostlin. Poslouží k cílenějšímu a efektivnějšímu šlechtění této tropické plodiny pro větší úrodu a odolnější plodiny. 

„Naše poznatky umožní kromě jiného odhalit změny dědičné informace, které provázely vznik různých druhů banánovníku. Některé námi popsané sekvence jsou navíc vhodné jako markery – jakési genetické značky – pro podrobnější studium chromozomů a výhledově i pro hledání zemědělsky významných genů,“ uvedl docent Jaroslav Doležel, vědecký ředitel univerzitního Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a člen Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Vědcům se doposud podařilo přečíst 523 milionů „písmen“ genetické informace uložených v DNA na jedenácti chromozomech. V genomu pak nalezli téměř 37 000 pravděpodobných genů, z nichž některé jsou významné pro zrání plodů, jiné pro odolnost vůči houbovým chorobám.

Banánovník je čtvrtou nejdůležitější plodinou na světě a řadí se mezi klíčové plodiny tropických zemí. Je nejen základní potravinou pro místní obyvatele, ale i významným exportním produktem. Nemnoží se semeny, ale nepohlavně odnožemi, což velmi komplikuje šlechtění. Navíc škůdci a choroby - především houbové - představují pro pěstění vážnou hrozbu. „Kvůli jejich potlačení aplikují nadnárodní koncerny na velkých plantážích intenzivní postřiky - fungicidy. Pro malé farmáře však rozšíření nové choroby představuje katastrofu. I proto se šlechtění zaměřuje na získání nových odrůd, které mají chuť, barvu a texturu plodů podobnou současným odrůdám. Rozdíl je jediný, jsou odolné,“ doplnil docent Doležel, nositel prestižní Akademické prémie – Premium Academiae. 

Doleželova laboratoř je ve výzkumu banánovníkového genomu mezinárodně uznávaným pracovištěm. On sám se genomům rostlin věnuje dlouhodobě a patří v tomto oboru ke světové špičce. Důvodem, proč byli olomoučtí odborníci k této práci přizváni, bylo jejich výsadní postavení v rámci genetiky banánovníku. "Jako první jsme určili velikost dědičné informace této rostliny, zavedli jsme metodu průtokové cytometrie, která se uplatnila ve šlechtění. Naše laboratoř je zakládajícím členem Konsorcia pro sekvenování genomu banánovníku, a byli jsme pověřeni správou materiálů pro genomiku banánovníku a jejich distribucí. Už několik let také působíme jako takzvané genotypovací centrum s celosvětovou působností, které používá molekulární metody při určování nově nalezených druhů banánovníku a při ověřování správnosti určení všech položek uložených ve světové bance banánovníku v belgické Lovani," dodal Doležel. 

Projektu se účastnila i doktorka Eva Hřibová z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Na výzkumu, jehož výsledky nedávno zveřejnil odborný časopis Nature, se podíleli také vědci z Austrálie, Francie, Nizozemí, Švýcarska, USA a Velké Británie.