Olomoucký student poznal osudy migrantů i nezištnou snahu pomoci

Dominik Obruča během jedné ze svých "misí".
Zdroj: archiv DO
čtvrtek 28. dubna 2016, 07:21 - Text: Martina Šaradínová

Při práci s uprchlíky v Řecku či na srbsko-chorvatské hranici toho student oboru Mezinárodní rozvojová studia Dominik Obruča vyzkoušel hodně. Od výdeje jídla přes třídění skladu až po organizování volnočasových aktivit pro děti. Účast v humanitární pomoci pod hlavičkou Charity Olomouc a následně Czech teamu bere jako cennou zkušenost. Nejen s migranty, ale i dalšími českými dobrovolníky, kteří se snažili řešit krizovou situaci.

Poprvé vyjel pomáhat lidem migrujícím takzvanou balkánskou cestou loni v září. Tehdy vyslyšel výzvu Charity Olomouc, která výjezd organizovala. „Když tato nabídka přišla, věděl jsem, že situace na Balkáně je kritická a lidé na humanitární pomoc jsou potřební. Proto jsem se rozhodl zapojit. Viděl jsem, že to je důležité, že to má smysl,“ prozradil student prvního ročníku navazujícího magisterského studia.

Následně se již spojil s takzvaným Czech teamem, který úzce spolupracuje se společností Člověk v tísni. Na počátku Czech teamu stála skupina dobrovolníků, která se dala dohromady přes Facebook a vytvořila si vlastní systém koordinace. Jedná se o lidi různého věku a profesí. Jejich společným zájmem bylo pomáhat mnohdy na místech, kde se zavedené humanitární a rozvojové organizace teprve rozkoukávaly, případně tam ještě nebyly. Tři týdny strávil na řeckém ostrově Lesbos, další cesty vedly na různá místa srbsko-chorvatské hranice. Poslední „výlet“ podnikl před Velikonocemi. Tedy v době, kdy balkánská trasa byla již uzavřena.

„Každý výjezd byl jiný, pokaždé bylo zapotřebí zaměřit se na jiné činnosti v humanitární pomoci. Vydával jsem například jídlo a hygienické potřeby, třídil věci ve skladu, podílel se na organizaci přesunu velkého množství lidí a při posledním pobytu například vymýšlel aktivity, jak uprchlíky zabavit. Byla to zajímavá zkušenost,“ popsal své aktivity Obruča.

Mnohé příběhy by vydaly na válečný film

Proměnlivá byla i situace, jíž musel spolu s dalšími dobrovolníky čelit. Často se v ní odrážel přístup zemí, v nichž se uprchlíci nacházeli. „Na balkánské trase si země na hranicích uprchlíky předaly a přesun k dalším hranicím si zajišťoval daný stát. Srbové a Chorvati ale spolu moc nekomunikovali, takže se stávalo, že tisíce lidí uvízly na hraničním přechodu ve zcela nevyhovujících podmínkách,“ uvedl Obruča a dál popisoval situaci, kdy zhruba osm tisíc lidí stálo celou noc venku v chladném počasí, bez přikrývek, dostatku vody či hygienického zázemí. „To jsou situace, kterým lze předejít, pokud by se země mezi sebou domlouvaly. Uprchlíci se nám nemusí líbit, ale vystavovat utečence takovým podmínkám, je podle mě nehumánní,“ tvrdí Obruča. Domnívá se, že obavy z migrantů, které v Česku zaznamenává, jsou velmi často přehnané a ne vždy se zakládají na faktech.

Na vlastní oči viděl tisíce uprchlíků zejména ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Zpočátku se setkával i s migranty z Pákistánu, Íránu nebo Nigérie. Velkou část tvořily rodiny s dětmi. „Dokud neznáme příběh konkrétního člověka, nemůžeme zjednodušeně říct, že utíká bezdůvodně, nebo že je to jenom ekonomický migrant. Viděl jsem docela drsné fotky zobrazující to, čím si prošli. Mnohé děti, pokud měly možnost kreslit si, znázorňovaly na obrázcích drsné motivy z války, tanky, zničené domy a další hrůzy. Řada z těch lidí si s sebou nese velký příběh, námět na válečný film,“ dodal český student.

Setkání s dalšími dobrovolníky ho obohatilo

Za největší přínos svých „misí“ ale považuje spolupráci s ostatními členy Czech teamu. „Jde o lidi různých profesí a věku, od studentů až po aktivní důchodce. Museli jsme hodně improvizovat, protože s podobnými situacemi jsme do té doby nikdo neměl zkušenosti. Určitě se dělaly i chyby, ale výsledek byl ve finále na řadě míst výborný. Hlavně ale šlo o ten postoj, snahu řešit krizovou situaci,“ zdůraznil Obruča.

Další cestu zatím neplánuje, ale ani nevylučuje. Ostatně, pro tu poslední se rozhodl dva dny před odjezdem. Záležet bude patrně i na vývoji situace. Dobrovolníci si informace předávají na sociálních sítích. Zájemcům, kteří by chtěli jít v Dominikových šlépějích, slouží různé facebookové skupiny včetně Jedu pomáhat uprchlíkům na Balkán.


Komentáře

Žádné komentáře

Pro vkládání komentářů je nutné se přihlásit/zaregistrovat.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani vydavatele. Redakce diskusi nemoderuje, ale vyhrazuje si právo nevhodné komentáře smazat, případně zrušit registraci.