Observatoř CTA bude v Chile a na Kanárských ostrovech. Zamíří tam i olomoučtí vědci

Největší gama observatoř světa bude v Chile a na Kanárských ostrovech. Rozhodl o tom kontrolní výbor observatoře Cherenkov Telescope Array (CTA), který přihlížel i k výsledkům práce olomouckých odborníků ze Společné laboratoře optiky (SLO) a Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů přírodovědecké fakulty. RCPTM bylo navíc na posledním jednání CTA přijato za člena mezinárodního konsorcia.

Největší světové sítě teleskopů pro pozorování vysokoenergetického gama záření se budou stavět na jižní polokouli v poušti Atacama v Chile a na severní polokouli na Kanárských ostrovech, konkrétně na ostrově La Palma. Obě lokality posuzovali i optici ze SLO a RCPTM. Pomocí celooblohových kamer vyvinutých ve spolupráci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a RCPTM monitorovali výskyt mraků na noční obloze.

Na verdikt se netrpělivě čekalo

„Na rozhodnutí jsme všichni netrpělivě čekali. Nyní je před námi fáze budování observatoře a pak měření a vyhodnocení dat, což bude ta nejdůležitější a nejúžasnější část práce. Doufáme, že přinese spoustu nových objevů a podnětů pro další výzkum,“ uvedl olomoucký výzkumník Dušan Mandát. Připomněl, že konečné rozhodnutí se více než rok odkládalo. V průběhu hodnocení byla přijata další kandidátská místa Chile a Kanárské ostrovy, která byla nakonec vybrána. V Chile bude stát observatoř na dohled od Evropské jižní observatoře na nejsušším místě světa, kde jsou jedny z nejlepších pozorovacích podmínek. Na La Palmě observatoř CTA rozšíří stávající observatoř MAGIC.

 Na posuzování vhodnosti jednotlivých kandidátských míst se podílelo asi 25 českých badatelů. V současné době se zabývají zejména přípravami přesné kalibrace celé observatoře, zvláštní pozornost věnují kalibraci okamžitého stavu atmosféry. Odborníci ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd se zabývají testováním a analýzou možností výroby zrcadlových segmentů pro budoucí teleskopy observatoře. „Přicházejí k nám různé vzorky a my provádíme zkoušky. Na základě dat od nás se rozhodne, která zrcadla se pro observatoř využijí. Naší ambicí samozřejmě je, abychom se prosadili i se svojí výrobou,“ uvedl před časem vedoucí výzkumného programu Miroslav Hrabovský ze SLO a RCPTM.

Výstavba má začít příští rok

Stavba observatoře s rozpočtem téměř 300 milionů eur by měla být zahájena v roce 2016 a dokončena v roce 2020. Podle olomouckých vědců bude observatoř uváděna do provozu postupně a měla by fungovat desítky let. „Prvním úkolem bude nainstalovat na obě místa novou fotometrickou kameru vyvinutou v naší laboratoři. Pak začneme monitorovat stav atmosféry pro účely simulací a offline analýzy v budoucnu naměřených dat,“ doplnil Mandát.

Hlavním cílem CTA observatoře nové generace je pochopení vzniku a role kosmického záření ve vesmíru, studium procesů v blízkosti černých děr a zkoumání chování hmoty za extrémních podmínek. Pozemní vědecké zařízení navazuje na dosavadní projekty v Namibii, USA a na Kanárských ostrovech, oproti nim ale pokryje mnohem širší energetické spektrum gama fotonů a díky většímu úhlovému rozlišení bude schopné přesněji proměřit potenciální zdroje záření. Vzhledem k rozdělení na dvě větve (na severní a na jižní polokouli) bude observatoř schopna sledovat celou oblohu.