Nepřátelé nosorožců? Pytláci, stres, sója

Ivana Cinková z katedry zoologie přírodovědecké fakulty byla včera první ženou přednášející v sérii setkání Science Café. Promluvila o problematičnosti chovu nosorožců a přidala i nevědecké zážitky ze svého terénního výzkumu. 

„Nosorožci jsou v živočišné říši docela nezvyklá zvířata, na základě jejich popisu kdysi vznikla legenda o bájných jednorožcích,“ zahájila přednášku trochu pohádkově doktorandka. Záhy ovšem její slova zvážněla. „Čtyři ze šesti druhů jsou kvůli nelegálnímu lovu kriticky ohrožené. Z nosorožčích rohů v Asii vyrábějí tradiční dýky a také se traduje, že mají léčebné účinky. Nedávno se dokonce rozšířila zpráva, že léčí i rakovinu,“ uvedla hlavní důvod lovu ve volné přírodě vzácných tvorů.

Prozradila pro představu také cenu za kilogram rohu. „Pohybuje se kolem pětašedesáti tisíc dolarů, což je víc než cena zlata, diamantů nebo kokainu. Přitom chemické složení rohu je stejné jako u lidského nehtu,“ zmínila nesmyslnost vybíjení Cinková. K tématu pytláctví se později vrátily také posluchačské dotazy v závěrečné diskusi.  

Agrese v zajetí

Zooložka již řadu let zkoumá sociální chování nosorožce tuponosého a nosorožce Cottonova. Zatímco počty tuponosých tlustokožců v jižní Africe jsou víceméně stálé, severní druh je na tom o dost hůře. V zajetí přežívá posledních sedm zvířat, mimo jiné jedna samice v zoo ve Dvoře Králové, nejsou již ale schopna reprodukce.

„Nosorožci se v zajetí dožívají vysokého věku, ale rozmnožují se velmi málo. Proč je předmětem výzkumu. Jednou z hypotéz je složení potravy, jejímž základem je jetel, vojtěška nebo sója. Ty ale obsahují látky, které mohou zablokovat reprodukční funkci. Další může být agonistické, nepřátelské sociální chování nosorožců, které je v zajetí výraznější než v přírodě a zvyšuje u jedinců produkci stresových hormonů,“ vyjmenovala doktorandka některé rozdíly mezi přirozeným a vnuceným prostředím.

„Pro nosorožce je sociální chování velmi důležité. Když z královédvorského stáda tvořeného samcem a pěti samicemi oddělili samici, která původně žila ve volné přírodě, výrazně vzrostlo agresivní i hravé chování mezi samcem a zbylými samicemi,“ uvedla příklad ze svého výzkumu Cinková. Později se vydala také do menších afrických rezervací, kde je situace sice lepší, přesto chování zvířat ovlivňuje například přikrmování v době sucha.

Slon překážkou ve výzkumu

V současnosti se zooložka zabývá především vokální a čichovou komunikací tlustokožců. Její porozumění má vést k usnadnění chovu nosorožců v zajetí. „Zjistili jsme rozdíly mezi hlasy zmíněných druhů, prozatím nemáme zpracovaná data ze studia reakcí na playback, ale kontaktní zvuky jsou důležité nejen pro sociální, ale i teritoriální a rozmnožovací chování nosorožců,“ sdělila. Pro čtyřicítku posluchačů měla připraveny také ukázky vokálního repertoáru zvířat i toho, jak si značkují své teritorium.

A aby se celé povídání v kavárně Mezi Světy netočilo jen kolem nosorožců, problémů s jejich chovem a pytláctvím, přidala doktorandka k dobru ještě své zážitky z realizace terénního výzkumu v Africe. Od administrativy a zničených pneumatik se přitom dostala až k jiným živočišným druhům – loupivým opicím či slonům. „I sloni mohou být překážkou ve výzkumu. Pokud si zrovna umanou třeba otrhávat z cesty větve stromů, tak můžete čekat hodiny, než budete moci pokračovat v cestě. Dají vám jasně najevo, že tady mají přednost oni. Ale taková dobrodružství za tu práci stojí,“ zakončila první žena v Science Café svůj výklad.