Největší konferenci o hlodavcích hostí poprvé Olomouc

Odborníci na hlodavce ze všech kontinentů se sjeli na přírodovědeckou fakultu. V pondělí tam začala konference Rodens et Spatium, která se koná v Olomouci poprvé a v České republice byla dosud jen v Českých Budějovicích. Vědci i studenti na ní hovoří například o chování hlodavců, jejich fyziologii, historii, morfologii, genetice či populační dynamice. Konference potrvá do pátku.

Konference se koná každé dva roky od roku 1987, kdy se uskutečnila v Lyonu. „Vznikla proto, aby se mohli scházet odborníci na biologii a ekologii hlodavců a navzájem si vyměňovat zkušenosti a informace. Od té doby se konference výrazně proměnila, v současné době je největší svého druhu na světě. Letos do Olomouce přijelo na 140 účastníků ze všech kontinentů,“ uvedl hlavní organizátor konference Emil Tkadlec, vedoucí katedry ekologie a životního prostředí.

Podle něj mají hlodavci, jichž jsou na světě zřejmě statisíce druhů, v přírodě obrovský význam. Tvoří totiž významnou část potravního řetězce řady živočichů, od dravců až po šelmy. Změny v četnosti jejich populací mají významný dopad na celý evropský ekosystém. „V letech, kdy jsou například hraboši přemnoženi, se daří dobře i jejich predátorům. Pokud je ale hlodavců málo, vede to například ke zvýšené mortalitě jejich lovců, kteří se i méně rozmnožují,“ uvedl Tkadlec.

Hlodavci, kteří představují 45 procent všech druhů savců, si pozornost vědců zaslouží i z řady dalších důvodů. Především jsou to rezervoárová zvířata, která přenášejí řadu patogenů. Nemoci se pak z hlodavců mohou například prostřednictvím bodavého hmyzu či klíšťat přenášet i na člověka. Výskyt hlodavců bedlivě sledují například i zemědělci. Například přemnožení hraboši mohou jejich úrodu zkonzumovat do té míry, že se ji nevyplatí sklízet, mnohdy ničí i nejrůznější zařízení. Bez laboratorních myší a potkanů by se neobešla věda a výzkum.

Vysoká rozmnožovací schopnost hlodavců, kdy například samice hraboše polního je pohlavně zralá ve 13. dni života a plodí mláďata v za sebou rychle jdoucích vrzích, je na druhé straně vykoupena jejich nezáviděníhodnou rolí kořisti. U hlodavců v přírodě je totiž očekávaná délka jejich života zhruba dva měsíce, neboť se záhy stávají potravou jiných živočichů.

„Všem těmto aspektům se přednášející na konferenci budou věnovat. Program je rozdělen do 11 sympozií zaměřených například na chování hlodavců, jejich genom, monitorování jejich populace, parazity a patogeny či například populační dynamiku hlodavců. Hovořit se bude například i o subteránních hlodavcích, kteří žijí pod zemí ve svých norách a ven vycházejí jen minimálně,“ doplnil Tkadlec. 

Součástí konference jsou každodenní ranní plenární přednášky, zvaní hosté na ně přijeli z USA či  Švýcarska. Nechybí ani posterová sekce a soutěž o nejlepší studentský příspěvek. Mezi účastníky jsou totiž zhruba čtyři desítky doktorandů, kteří získávají zkušenosti s prezentací na mezinárodním odborném fóru. Organizátoři připravili i bohatý doprovodný program, kromě prohlídky Olomouce se zájemci budou moci vydat na výlety k přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně, na hrad Bouzov či do Muzea tvarůžků v Lošticích.