Návštěvníci botanické zahrady se nechali fascinovat rostlinami

Původní odrůdu brambor, kterou dodnes pěstují indiáni, merlík čilský, tabák, ale třeba i skalničku z Patagonie si dnes mohli prohlédnout účastníci Dne fascinace rostlinami v univerzitní botanické zahradě. Možnosti využili školy, školky i rodiče s dětmi.

„Smyslem akce je zejména popularizace rostlinné biologie, v naší zahradě ji pořádáme druhým rokem. Nabídli jsme komentované prohlídky zahradou, ale připravili jsme i výstavku na panelech věnovanou stavbě, struktuře a různým modifikacím květů. Lidé si mohli prohlédnout i přilehlé sbírkové skleníky Výstaviště Flora,“ přiblížil některé z aktivit ředitel botanické zahrady David Cigánek.

Návštěvníci okukovali kvetoucí keře, nezvyklé kulturní plodiny jako například tabák, z rostlin zaujal třeba mohutný pryšec bahenní. Zajímavostí je i druh brambor, které dodnes pěstují indiáni v Jižní Americe na náhorních planinách. „Hlízy jsou mnohem menší, než na jaké jsme zvyklí, uvnitř jsou navíc fialové. Jelikož je to původní odrůda, je velmi odolná vůči mrazu. Je schopna přežít teploty do minus pěti stupňů Celsia,“ uvedl Cigánek.

Stranou nezůstali ani studenti

Jak se mohou rostliny množit pomocí explantátových metod a jak je pěstovat či kultivovat, vysvětlovali návštěvníkům studenti z katedry botaniky. Lidem ukázali například masožravku rodu láčkovka, vrbu, karafiáty či jahodník. „Propagujeme předmět metody explantátových kultur, který se vyučuje na katedře botaniky přírodovědecké fakulty. Explantát je rostlinný orgán, nebo pletivo či samostatná buňka, které přenesete do sterilních podmínek, většinou do zkumavky. Z nich pak může vyrůst celá rostlinka,“ uvedla studentka Zuzana Kubišová z katedry botaniky.

Své stanoviště měl v zahradě i informační systém BotanGis, který eviduje rostliny v botanické zahradě i sbírkových sklenících Výstaviště Flora. „U každé rostliny jsou zaznačeny botanické informace plus bohatá fotogalerie. Na evidenci rostlin jsou napojeny i digitální mapy, takže lze přímo vyhledat jejich polohu,“ uvedla Zdena Dobešová z katedry geoinformatiky. Zajímavosti o dopadech pěstování rostlin v rozvojových zemích sdělovaly pracovnice Agentury rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje.

Školáci utekli z lavic

Hodinu přírodopisu místo v lavicích absolvovali dnes v botanické zahradě žáci sedmé třídy ZŠ Helsinká. „Právě v sedmé třídě je v osnovách botanika, proto jsme přišli. Žáky víc baví, když vidí skutečné rostliny, a ne jen obrázky v učebnici.,“ uvedla učitelka Ivana Straková. To potvrdila i sedmačka Jana Kolečkářová. „Je fajn, že jsme přímo v terénu. Rostliny nám ale nosí paní učitelka i do hodiny. Lépe se to tak naučíme,“ prozradila dívka.

První zmínka o botanické zahradě v Olomouci pochází z roku 1787, sídlila ale v dnešní Sokolské ulici. Později začala vznikat botanická zahrada na dnešním místě u Smetanových sadů, od roku 1900 ji zmiňují historické prameny. Středová část je věnována rostlinnému systému, každá čeleď či skupina rostlin je zastoupena v jednom či více záhonech. Kolem jsou parkové části s dřevinami, skalkami, venkovní posluchárnou i jezírky. Celková plocha je zhruba půl hektaru, nachází se na ní kolem 1500 druhů rostlin. Zahrada slouží univerzitě pro výuku i výzkum, nejčastěji do ní míří studenti botanických oborů, ale i geoinformatiky. Zahrada je přístupná i veřejnosti, ročně ji navštíví kolem čtyř tisíc lidí.