Mozek je velká laboratoř, v níž se dějí zázračné věci

Mozek jako chemickou laboratoř představil dnes studentům přední český psychiatr Cyril Höschl. V rámci cyklu Současná chemie vystoupil na přírodovědecké fakultě s přednáškou nazvanou Chemie duše. Zaměřil se především na změny, k nimž v mozku dochází při různých duševních poruchách.

Podle Höschla si lze pod tímto názvem přednášky představit rozvoj neurochemie, která je plnohodnotnou disciplínou doplňující fyziologické poznatky o mozku. Cílem vystoupení bylo mimo jiné ukázat, že souvislost mezi dušezpytem a chemií existuje už dávno a rozvinula se s érou psychofarmak.

„Ukázalo se, že mozek je obrovská žláza a zároveň velká chemická laboratoř, kde se dějí zázračné věci. Protože celá éra farmakologie nebo psychofarmakologie se velmi rozvinula, rozvinula se s ní i neurochemie, která se snaží objasnit účinky psychofarmak a také se podívat na to, v čem se mozek při různých duševních poruchách liší od zdravého. A to zpočátku zejména v tom chemickém smyslu. Dnes k tomu spolu se zobrazovacími metodami přistupuje i morfologický pohled,“ uvedl Höschl.

Propojení chemie a lidské psychiky
existuje od pradávna

Ředitel Psychiatrického centra v Praze a člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace hned v úvodu zdůraznil, že propojení chemie a lidské psychiky je staré jako lidstvo samo. Význam chemie pro lidstvo byl znám dokonce ještě dříve než název vědní disciplíny. Lidé od pradávna využívali či zneužívali nejen alkohol, ale i drogy či psychedelické látky. Jejich vztah k nim se ale postupně proměňoval. Heroin se v historii doporučoval jako lék proti kašli, a to i u dětí, vyrábělo se víno s kokainem, jehož nadšeným stoupencem byl podle Höschla dokonce i papež Lev XIII. Zlom v psychiatrické léčbě přinesla psychofarmaka.

Ve výkladu, prokládaném často komickými až tragikomickými historkami z praxe, získali studenti vhled do základních duševních poruch a sledovali i procesy, které u nemocného člověka v mozku vznikají. Například pověstné bílé myšky v deliriu tremens prý nejsou realitou, lidem se zjevuje spíše různý hmyz či štíři.

Psychiatrická léčba jde ruku v ruce
s psychofarmaky

Význam psychofarmak je sice velký, ale ne všechny nemoci umějí zcela zastavit a někdy s sebou léčba nese i nepříznivé vedlejší účinky. „Například podávání antidepresiv při depresích je ale pro mozek něco podobného, jako když zaléváte zahrádku hnojivem,“ prozradil Höschl. K úplnému pochopení zákoutí mozku je pak podle něj potřebné propojení několika vědních disciplín.

Přednáškový cyklus Současná chemie je určen zejména studentům přírodovědecké fakulty a setkává se s velkým zájmem posluchačů. Společným tématem letošního čtvrtého ročníku je Chemie v lékařství.