Mladé vědkyně z RCPTM se prosadily ve vědeckých kláních francouzského velvyslanectví

Dvě mladé vědecké naděje Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého o sobě daly výrazně vědět v největší tuzemské vědecké soutěži doktorandů, kterou organizuje Velvyslanectví Francie v České republice. Kateřina Holá získala v kategorii chemie druhé místo v klání o Cenu Jean-Marie Lehna. Markéta Paloncýová potvrdila svoji erudici v oblasti výpočetní chemie třetím místem v soutěži o Cenu Josepha Fouriera. Navíc získala i speciální cenu IT 4Innovations.

„Fakt, že se obě naše mladé vědkyně umístily ,na bedně´, považuji za obrovský úspěch. V soutěži je velká konkurence, dvanáct finalistů se vybírá z desítek přihlášených v každé kategorii. Výsledek našich dvou soutěžících svědčí o kvalitě mladé generace v RCPTM, jíž věnujeme velkou péči,“ řekl ředitel vědeckého centra Radek Zbořil.

Do soutěže ji tajně přihlásil kolega

Osmadvacetiletá Kateřina Holá sklidila úspěch za svoji dosavadní práci, jejímž ústředním tématem jsou uhlíkové kvantové tečky. Jedná se o novou generaci nanomateriálů, které by mohly najít uplatnění v diagnostice, léčbě některých nemocí i v technologických aplikacích. „Problematice se věnuji zhruba pět let, základní metody syntézy uhlíkových teček jsem se naučila během stáže u našich spolupracovníků v Řecku. Nyní se snažíme v RCPTM tyto materiály s fluorescenčními vlastnostmi využít v biomedicíně,“ uvedla Holá. V lidském těle mohou uhlíkové kvantové tečky fungovat jako ultramalé sondy, které dokáží selektivně odhalit a označit nádorovou tkáň. Stejně tak mohou sledovat změny teploty nebo pH přímo v buňkách.

„Tyto miniaturní systémy ale testujeme také pro využití LED diod nebo technologií přímého solárního štěpení vody. V soutěži jsem shrnula všechny dosavadní výsledky i publikace,“ doplnila Holá, jejímž školitelem je profesor Zbořil, držitel několika prestižních ocenění včetně Ceny ministra školství a v posledních letech jeden z nejcitovanějších českých vědců.  

Mladá vědkyně se paradoxně soutěžím spíše vyhýbá, tentokrát ji ale bez jejího vědomí přihlásil kolega. „Když už to tak dopadlo, ostudu jsem udělat nechtěla. Teď jsem ráda, že jsem mohla reprezentovat Univerzitu Palackého a z ocenění mám radost,“ prozradila s úsměvem studentka třetího ročníku doktorského studia. Za odměnu se zúčastní měsíční stáže ve Francii, o konkrétním pracovišti zatím jasno nemá.

Počítačům se chtěla vyhnout, teď sklízí úspěchy

Doktorandka Markéta Paloncýová  předložila do soutěže práci nazvanou Počítačové simulace interakcí malých molekul s biomembránami. „V této kategorii byly práce z různých vědních oborů na rozmanitá témata. Jediné, co nás spojovalo, byly počítače. Snažila jsem se proto zaměřit hlavně na výpočetní část, tedy jak simulace fungují. Nechtěla jsem se ale vyhnout ani tomu, k čemu se dají využít,“ vysvětlila Paloncýová. Simulace na výkonných počítačích provádějí vědci například proto, aby předpověděli propustnost membrán vůči molekulám. Tyto znalosti mohou v budoucnu pomoci například v medicíně, farmaceutickém či kosmetickém průmyslu.

Ne náhodou je jejím školitelem Michal Otyepka, držitel prestižního grantu Evropské výzkumné rady. „Role školitele je zásadní zejména při volbě tématu disertační práce. Důležité je také zajistit špičkové technické zázemí. Ostatní je většinou na talentu a potenciálu doktorandů. V případě obou oceněných se jedná pravděpodobně o vůbec největší talenty české vědy,“ domnívá se profesor Otyepka.

Počítačové chemii se doktorandka věnuje už od magisterského studia. „Když jsem přišla studovat do Olomouce, řekla jsem si, že teorii se určitě věnovat nechci a nehodlám pracovat s počítači, kterým vůbec nerozumím. Myslela jsem si, že se vydám experimentální cestou. Vydrželo mi to asi týden, než jsem zjistila, že témata řešená počítačovou chemií jsou skutečně velmi zajímavá. Začalo mě to bavit a navíc mi to poskytuje velkou svobodu. Jediné, co potřebuji k práci, je počítač a připojení k internetu,“ pochvaluje si doktorandka, kterou ocenění sice velmi překvapilo, ale současně potěšilo. Její výzkum interakcí molekul s kožní membránou již několik let využívá společnost Procter&Gamble.

Cenu Jean-Marie Lehna za chemii (dříve nazývanou Cena za chemii) společně pořádají Francouzské velvyslanectví v České republice a společnost Solvay ČR. Jedná se o ocenění výzkumných prací českých studentů, na kterých pracují v rámci svého doktorandského studia. Cenu Josepha Fouriera za výzkum v oblasti počítačových věd udělují společnost BULL, Atos IT Solutions a Francouzské velvyslanectví v České republice. Obě ocenění laureáti převezmou 22. června na francouzském velvyslanectví v Praze.