Meteority na Zemi dopadaly vždy, vědci hledají aktivní ochranu

Úderům meteoritické artilérie čelí planeta Země od nepaměti. Na půdě Společné laboratoře optiky o tom dnes během své přednášky hovořil astronom a astrofyzik Jiří Grygar, který patří k předním českým popularizátorům vědy. Podle něj má dnes již lidstvo systém pasivní obrany a vymýšlejí se i technologie pro aktivní obranu.

„Do Olomouce jezdím rád z pracovních důvodů, toto je taková třešnička na dortu,“ přivítal posluchače ve zcela zaplněném sále Grygar.

K přednášce Od Tunguzského meteoritu k Čeljabinsku aneb Země pod údery meteoritické artilerie ho motivoval pád malé planetky nad Ruskem v únoru letošního roku. „Přivedlo mě to k tomu, abych se podíval zpátky do minulosti, jak je Země bombardována meteority od pradávna,“ prozradil vědec, který následně promluvil například o vzniku meteorické astronomie, objevování planetek, existenci „zabijáckých“ planetek či meteoritech s rodokmenem. Část výkladu věnoval i podivuhodnému příběhu planety Pluto, která byla v roce 1930 objevena jako devátá planeta Sluneční soustavy, aby ji nakonec v roce 2006 účastníci kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze zařadili do nové kategorie trpasličích planet.

Nejvíc nálezů na Antarktidě

Podle Grygara se dnes meteority dají nalézt zejména na Antarktidě, kde bylo objeveno na 30 tisíc úlomků. Jejich hledači jsou ale úspěšní také v pouštích v Africe a Asii. Mnoha pověstmi byl opředen Tunguzský meteorit, který na Sibiři dopadl v roce 1908, způsobil velké škody a vyvolal řadu dohadů. Až mnohem později se prokázalo, že šlo o kamennou miniplanetku.

Dalším sledovaným jevem byl pád malé planetky nad Uralem letos v únoru. Jednalo se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi právě od Tunguzského meteoritu. Zhruba týden po události pracovníci Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově publikovali jako první na světě rigorózně určenou dráhu tělesa v atmosféře Země i jeho dráhu ve Sluneční soustavě, po které přiletělo. „Je to nejlépe zdokumentovaný případ, poprvé máme záznamy o tělese s poměrně malými rozměry. Srážka s tělesy o hmotnosti objektu z Čeljabinsku hrozí Zemi jednou za sto let, obdobný objekt jako Tunguzský meteorit ji může teoreticky ohrozit třikrát za tisíc let,“ uklidnil posluchače Grygar.

Dokážeme planetky odklonit?

Právě pokrok ve vědě znamená podle astronoma pro obyvatele planety větší bezpečí. Robotické teleskopy totiž rozeznají i docela malá tělesa a vědci dokáží předpovědět i místo dopadu či výbuchu. Ohrožená místa tak lze evakuovat. Odborníci už ale myslí i na aktivní obranu. „Řešením není planetku rozbít, ale odklonit její dráhu tak, aby přestala být hrozbou. Technologie by měly být vyvinuty již v tomto století. Jsme tak možná poslední generace, která aktivní obranu ještě neumí využít,“ doplnil Grygar.

Přednášku si nenechala ujít ani studentka biofyziky z Masarykovy univerzity Magdaléna Burešová. „Pan Grygar je v astronomii velmi známá osobnost, byla jsem zvědavá na něj i na téma, které si zvolil. O Tunguzském meteoritu jsem totiž v minulosti četla. Mezi biofyzikou a astrofyzikou se dají najít i určité podobnosti, například co se týče spektrometrie hvězd a spektrometrie molekul,“ uvedla studentka.

Na Univerzitě Palackého přednáší vědec každoročně. S kolegy ze Společné laboratoře optiky navíc spolupracuje v rámci výzkumu v argentinské observatoři Pierra Augera, která se věnuje studiu kosmickému záření. Dnešní přednáška byla součástí semestrálního kurzu Úvod do astronomie a astrofyziky, který organizuje Společná laboratoř optiky.