Malá násobilka je řemeslo, bez ní to nejde

Zahajovací den festivalu Academia Film Olomouc přinesl také první z pěti připravených vědeckých kaváren uprostřed Horního náměstí. Josef Molnár z přírodovědecké fakulty třicítce posluchačů ukázal, jak naši předci počítali bez kalkulaček a počítačů.

„Vrubovka je první symbolické zaznamenávání počtu, asi znáte pojem zevrubný, tedy podrobný. Jde vlastně o pravěký dlužní úpis, z kosti nebo dřevěné tyče, do které se dělaly zářezy. Tu si mohli tehdejší lidé podélně rozštípnout a každý měl jednu polovinu. Podobně později vzniklo třeba 'na sekyru' nebo 'na futro',“ započal profesor matematicko-historickou pouť dávno před naším letopočtem.

Předpověď zatmění Slunce

V cestě časem pak navštívil starý Egypt, Čínu, Mezopotámii nebo Řecko a nešetřil zajímavostmi. „Pythagorova věta byla známá už v Mezopotámii, po Pythagorovi se jmenuje zřejmě proto, že ji dokázal. V matematice, fyzice a řadě dalších disciplín se spousta věcí nazývá po někom jiném než objevitelích,“ prozradil.

Zmínil také důležité datum – 28. květen 585 před naším letopočtem. Tento den se označuje jako oficiální zrod evropské vědy, kdy došlo k zatmění Slunce předpovězenému Thaletem z Milétu.

Po matematických milnících a osobnostech přišlo na řadu i praktické počítání. Molnár posluchače uvedl do tajů násobení a dělení zdvojováním, které se užívalo ve starém Egyptě, nebo mayského znázorňování čísel pomocí tyčinek a fazolí.

Cikánská násobilka

Zpestřením přitom byla jednoduchá prstová, tak zvaná cikánská, násobilka, u níž je důležité ovládat násobení do pěti, zbytek už člověk dopočítá na prstech. Stačí si na prstech ukázat činitele. „Zvednuté prsty jsou desítky, ty sečteme, prsty skrčené jsou jednotky, ty mezi sebou vynásobíme,“ vysvětlil princip profesor. Vzápětí zdůraznil význam malé násobilky. „Je to řemeslo. Můžu být dobrý umělec, ale bez zvládnutého řemesla ten obraz nebude dobrý. V matematice to funguje stejně,“ uvedl. 

Z přednášky odcházeli posluchači nejen obohaceni poznatky, ale také pobaveni a obdarováni, když každý jako drobnou upomínku dostal papírové pravítko.

Stan na Horním náměstí bude hostit neformální setkání s odborníky Science Café každý den trvání festivalu AFO, vždy od 17 hodin. Dnes promluví o možnostech a rizicích alternativní medicíny Jiří Heřt, den nato socioložka Naděžda Špatenková o životě se smrtí. Páteční vědecká kavárna bude patřit Josefu Elstrovi z Botanického ústavu Akademie věd ČR a sérii v sobotu zakončí povídání ředitele brněnského planetária Jiřího Duška o digitální revoluci nejen v astronomii.

Přednášky jsou podpořeny projektem Univerzita Palackého – centrum vědy pro všechny (PopUP).