Laboratoř růstových regulátorů slaví 20. narozeniny

U zrodu Laboratoře růstových regulátorů (LRR) stál Miroslav Strnad a jeho objev rostlinného hormonu topolinu i jeho derivátů s protinádorovými účinky. V těchto dnech toto společné pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky AV ČR slaví 20. narozeniny. Za tu dobu se proměnilo v moderní interdisciplinární centrum vědy a v oblasti výzkumu rostlinných hormonů patří ke světové špičce. Výsledky zdejších odborníků se využívají v medicíně, kosmetice či zemědělství

Jak napovídá název pracoviště, v centru jeho pozornosti stojí růstové regulátory, tedy látky ovlivňující růst rostlin. Jejich podmnožinou jsou fytohormony, které se dělí na několik skupin. V LRR hrály od počátku klíčovou roli cytokininy. „Když se mi podařilo izolovat rostlinné hormony ze skupiny cytokininů, které jsem nazval topoliny, chtěl jsem tuto problematiku rozvíjet. Protože v Ústavu experimentální botaniky, jenž tehdy sídlil u Klášterního Hradiska, pro to nebyly podmínky, rád jsem přijal nabídku tehdejšího děkana přírodovědecké fakulty Lubomíra Dvořáka přesídlit do uvolněného areálu v Holici a vytvořit společné pracoviště. Stěhovali jsme se v září 1996,“ vzpomíná na začátky LRR její šéf Miroslav Strnad. Výzkum cytokininů a jejich derivátů pokračuje dodnes. Vědci zkoumají jejich protinádorovou aktivitu a spolupracují s odborníky z lékařské fakulty. I díky tomu se Olomouc stala jedním z významných center protinádorového výzkumu a vývoje nových léčiv. V roce 2014 se laboratoř začlenila do struktury Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

LRR má několik světových primátů

K významným vědeckým počinům LRR patří vývoj metod na stanovení fytohormonů. Podle profesora Strnada to nebyl snadný úkol, neboť fytohormony se nachází v rostlinách ve velmi nízkých koncentracích. Aby je člověk mohl zkoumat, potřebuje velmi sofistikované metody. „Jejich vývoj byl od začátku jeden z našich hlavních cílů. V této oblasti jsme asi udělali největší kus práce. Podařilo se nám vyvinout metody analýzy zejména pomocí hmotnostní spektrometrie pro téměř všechny skupiny rostlinných hormonů. Vážím si zejména práce Ondry Nováka, Karla Doležala a Danky Tarkowské, kteří nejvíc stojí za rozvojem této oblasti. V tomto jsme ve světě unikátní. Je to naše chlouba a díky tomu máme rozvinutou spolupráci s řadou zahraničních pracovišť,“ vysvětluje profesor Strnad.

Vedle výzkumu cytokininů se v LRR věnují i dalším skupinám fytohormonů, například brasinosteroidům. I v této oblasti si zdejší výzkumníci připsali světové prvenství. „Jako první na světě jsme zjistili, že některé brasinosteroidy mají protinádorovou aktivitu. Tuto oblast výzkumu jsme velmi rozvinuli, ve spolupráci se skupinou profesora Zdeňka Koláře z  lékařské fakulty. Pracujeme na vývoji účinných látek, studujeme molekulární mechanismy účinků na buněčné a in vivo úrovni. Spolupracujeme i s fyzikálními chemiky z naší fakulty či Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

V posledních letech vědci začali rozvíjet i syntézu jednotlivých skupin regulátorů a snaží se hledat pro deriváty fytohormonů biologické aplikace. V souvislosti s tím se rozjelo několik nových programů, například v oblasti kosmetiky, vývoje tuberkulostatik či látek na neurodegenerativní onemocnění. Jedna z výzkumných skupin se zaměřuje na vývoj látek pro zemědělské aplikace. Výzkum začíná v laboratoři a končí až polními experimenty.

Pracovníci LRR zajišťují i výuku studentů přírodovědecké fakulty v oboru Experimentální biologie. Absolventi získají i certifikát ministerstva zdravotnictví, který je opravňuje pracovat ve zdravotnictví.

„Našel jsem skvělé lidi“

Příležitostí k bilanci uplynulých 20 let byla páteční oslava „narozenin“ LRR v budově přírodovědecké fakulty, na níž se vůbec poprvé udělovaly Ceny LRR. A jaké pocity zažívá při pomyslném ohlédnutí šéf LRR? „Úžasné. Vše je o lidech a mně se podařilo najít skvělé lidi. Všichni jsou nadšenci, mám je moc rád a velmi si jich vážím. Věřím, že až jednou odejdu, bude to všechno pokračovat dál,“ svěřil se profesor Strnad.

Do té doby si rád ale splnil svůj dlouholetý sen, a sice rozjet v Olomouci výzkum dosud málo probádané skupiny fytohormonů giberelinů. „Jedná se o velmi složité hormony a málokdo se v nich vyzná, ale já jim velmi věřím a vidím v nich možná větší potenciál než v cytokininech. Podali jsme projekt na založení excelentního centra na výzkum giberelinů pod vedením světové kapacity profesora Petera Heddena z Rothamsted Researched ve Velké Británii. Pokud by to vyšlo, bylo by to skvělé,“ nastínil další možný směr výzkumu Strnad.