Kůs: Zoologické zahrady jako Noemovy archy si na sebe pletou bič

Problematice záchrany ohrožených živočišných druhů a jejich návratu do volné přírody se věnovalo poslední Science Café letošního roku. Jeho hostem byl zoolog Evžen Kůs z pražské zoo, který svou přednášku zaměřil především na záchranu koně Przewalského. 

Zoologická zahrada v pražské Troji je jedním z významných chovatelů tohoto jediného žijícího druhu divokého koně, podílí se na jeho návratu do volné přírody a od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu, jejímž správcem je právě zoolog Kůs.

Na začátku 80. let žilo v zoologických zahradách na 500 koní Przewalského. „To už je číslo, které se u velkých savců udává jako minimální počet pro přežití jeho populace. Začalo se tedy uvažovat o jeho návratu do přírody, vybrat vhodné lokality a jedince, sehnat peníze, zajistit transport a péči v místě. Snahy ovšem narazily třeba na námitky Mezinárodního svazu ochrany přírody, podle kterého hrozí genetická eroze druhu, protože koně Przewalského se plodně kříží s koněm domácím. Pak se repatriace druhu chopily soukromé německé a holandské nadace,“ popsal Kůs začátky nesnadného příběhu návratu koně do mongolské domoviny. 

Vítr a déšť

Do roku 2007 bylo přepraveno na sto koní, kteří se záhy začali množit, populaci však prudce snížila krutá zima dva roky nato a uvažovalo se co dál. Nové transporty pak od roku 2011 organizuje právě pražská zoo, dosud do národního parku Gobi B dopravila dvanáct jedinců. „Využíváme kritizovaná letadla Casa, vojáci berou přistávání ve více než polních podmínkách v Mongolsku jako cvičení a je to ukázka toho, že armáda odvádí i při záchraně zvířat nesmírně záslužnou práci,“ uvedl zoolog.

Upozornil přitom, že ideální je přepravovat dvou až tříleté jedince, neboť ti vydrží daleko více než koně v plné síle. „Doslova za pochodu jsme přišli na to, jak by měl návrat vypadat. V současnosti je v parku Gobi B 90 jedinců, optimální by bylo těch 500, ale uvidíme, jak se bude vše dál vyvíjet. Smysl to určitě má,“ poznamenal Kůs s tím, že pro Mongoly je kůň Przewalského posvátné zvíře, které smí podle tamního přísloví osedlat pouze déšť a vítr. 

Smysl zoologických zahrad

Přednášku ovšem pražský zoolog nevěnoval pouze záchraně divokého koně, došlo také na povídání o nosorožcích, lovených kvůli rohům, nebo papoušcích, kteří jsou v hledáčku pašeráků zvířat. A řeč se stočila také na smysl zoologických zahrad. Význam chovů v umělých podmínkách vidí Kůs především v poznávání biologie a chování zvířat. Naopak odmítá, aby se zahrady prezentovaly jako Noemovy archy.

„Pletou si tím na sebe bič. Mohou totiž podat pomocnou ruku, ale není v jejich možnostech zachránit všechny živočišné druhy. Pokud máme na světě kolem 10 milionů druhů, kolik jich můžeme v zahradách ubytovat a úspěšně chovat, množit? Třeba takové zdánlivě obyčejné druhy jako losy a soby se chovat v umělých podmínkách nedaří. Zahrady by měly dbát především na to, aby zvířata zůstávala zachovaná ve svých přirozených lokalitách,“ uvedl v závěru předvánoční přednášky Kůs.