Kouzelný svět starých map zaplnil Handkeho sál

Pět desítek unikátních historických map, atlasů a glóbů i jejich pozoruhodných osudů nabízí ojedinělá výstava Kouzlo starých map, která byla včera zahájena v olomouckém Vlastivědném muzeu. Spolupořádá ji katedra geoinformatiky jako součást doprovodného programu prestižní mezinárodní kartografické konference CARTOCON 2014. 

Návštěvníci si mohou prohlédnout jedinečné exponáty, které vznikaly v průběhu několika staletí na různých místech Evropy a mnohé z nich nejsou laické či odborné veřejnosti běžně dostupné.  Zaujmou velkorysými rozměry, způsobem provedení i vlastním příběhem. Koncepce výstavy vytváří ucelenou sbírku, jaká dosud nebyla veřejnosti představena. 

Vedle Vlastivědného muzea a Univerzity Palackého poskytly kartografická díla ze svých sbírek Masarykova univerzita, Univerzita Karlova a Muzeum Komenského v Přerově. „Požádali jsme je o výběr nejzajímavějších exponátů, které dokazují, jak umí být mapy kouzelné,“ přiblížil vedoucí olomoucké katedry geoinformatiky a hlavní iniciátor výstavy Vít Voženílek.

Mamutí kel i digitální aplikace

Lidé mají příležitost prohlédnout si obrovský Atlas Velkého kurfiřta z roku 1661, velkolepou mapu světa od Nicolase Sansona z konce 17. století, barokní glóby z dílny Vincenza Coronelliho, nejstarší mapy Moravy od Pavla Fabricia či populární mapy z dílny Jana Amose Komenského z přelomu 16. a 17. století.  Mezi vystavená díla patří i faksimile Ptolemaiových atlasů, které poskytla Univerzita Palackého.  

Ke kuriozitám bezpochyby patří replika Pavlovské mapy, která je stará 25 tisíc let a jde o dosud nejstarší nalezenou mapu. „Je to rytina provedená na mamutím klu, o níž se usuzuje, že jde o situační plánek.  Je to pravděpodobně nejstarší mapa lidstva,“ vysvětil Voženílek.

Sbírku exponátů doplňují dvě digitální aplikace, které vznikly propojením starých map a moderních technologií a jsou prací studentů olomoucké geoinformatiky. Jedna z nich umožňuje zobrazení starých map Olomouce v průhledech na Google Maps, druhá je zpracovává formou počítačové animace. Návštěvníkům jsou k dispozici prostřednictvím dotykových obrazovek.

Staré mapy představují podle Voženílka i v jednadvacátém století cenný zdroj poznatků – a to nejen pro kartografii. „Zobrazuje se v nich vývoj poznání lidstva, náhled na svět ve výtvarném umění, písmu i ve vývoji jazyka. Zároveň můžeme jejich prostřednictvím rekonstruovat vývoj krajiny, která se v průběhu staletí proměňovala. Staré mapy nám pomáhají odpovídat na mnoho současných otázek,“ připomněl.

Výzva do budoucna

Výstavu doprovází cyklus veřejných přednášek významných českých odborníků, edukační programy pro školy a výpravný česko-anglický katalog z produkce Vydavatelství Univerzity Palackého. Připraveny jsou rovněž virtuální a komentované prohlídky v režii studentů geoinformatiky i soutěž o nejhezčí exponát.

Nová expozice je podle historika Vlastivědného muzea Filipa Hradila dalším úspěšným pokračováním dosavadní spolupráce s Univerzitou Palackého. Po loňském otevření stálé expozice věnované dějinám olomouckého vysokého školství je projekt starých map výzvou i do budoucna. „Budeme chtít využít potenciálu akademických pracovišť a sbírek muzea i pro další výstavy a projekty,“ zdůraznil Hradil. 

Výstava starých map ze sbírek českých muzeí a univerzit je instalována v Handkeho sále v přízemí Vlastivědného muzea. Přístupná je zdarma do 27. dubna. Koná se při příležitosti významné mezinárodní konference CARTOCON 2014, která se uskuteční ve dnech 25. – 28. února v prostorách NH Olomouc Congress. Za účasti světové kartografické špičky se v Olomouci představí nejmodernější technologie pro zpracování map. V závěru konference budou vyhlášeny výsledky národní soutěže Mapa roku 2013.