Konzervativní ministr Marian Jurečka je v případě geneticky modifikovaných organismů liberálem

Široké spektrum témat stačil dnes se členy akademické obce probrat ministr zemědělství Marian Jurečka. Na besedě v aule přírodovědecké fakulty hovořil například o geneticky modifikovaných organismech, ochraně půdy, pozemkových úpravách, biopalivech, vínu, farmářských trzích, současné situaci na Ukrajině i budoucnosti českého zemědělského výzkumu.  

Jedním z prvních diskutovaných témat byly geneticky modifikované organismy (GMO). Podle Jurečky si dosud česká veřejnost, ani ta odborná, nevyjasnila postoj k této problematice. Proto ministerstvo zemědělství letos plánuje dvě odborné konference.

Vlastní názor na GMO ale ministr neskrýval. „Já se domnívám, že bychom měli geneticky modifikované organismy naplno využít. Přestože jsem konzervativní politik, v tomto jsem poměrně hodně liberální, samozřejmě pokud se bavíme o rostlinách. Slýchávám lidi, kteří tyto organismy odmítají. Ale přitom si neuvědomují, kolik produktů z geneticky modifikovaných plodin už dnes konzumují, a to jim nevadí,“ řekl Jurečka. Doplnil, že postoj ke GMO by měla zaujmout i vláda.  

„Na jednu stranu nám určitě nevadí, že používáme inzulín připravený z geneticky modifikovaných kvasinek, dovážíme geneticky modifikovanou sóju a kukuřici a krmíme jimi prasata a kuřata, jež bez problémů konzumujeme. Na druhou stranu se ale nechceme ohrozit tím, že bychom tady pěstovali geneticky modifikované rostliny. To je stejně paradoxní situace, jako bychom se rozhodli, že nebudeme vyrábět auta, ale budeme je dovážet a jezdit v nich,“ doplnil své stanovisko děkan Ivo Frébort. 

V ochraně půdy je třeba pokračovat

V odpovědích na další otázky ministr zemědělství ocenil například farmářské trhy. Podle něj přispěly ke zvýšení poptávky spotřebitelů po výrobcích místních zemědělců a výrobců. Vyslovil se pro rozšíření tuzemského pěstování zeleniny ve sklenících a vysvětlil priority rezortu při pozemkových úpravách. Přiznal, že i po schválení novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu je třeba v ochraně půdy pokročit ještě dále a mimo jiné důsledně po zemědělcích vyžadovat uplatňování protierozních opatření.

Ministr čelil ale i výtce, že stát málo podporuje malé zemědělce. „Nemohu nastavovat jednostrannou politiku, musím být ministrem všech zemědělců. Osobně ale zemědělce nedělím na malé a velké, ale na dobré a špatné. Ministerstvo bude i nadále zohledňovat malé zemědělce, protože v mnoha parametrech mají ztíženou pozici,“ oponoval ministr.

Ministr volá po větším propojení výzkumu a praxe

Pokud jde o zemědělský výzkum, je podle Jurečky potřeba přiblížit ho požadavkům zemědělské praxe. „Musíme reagovat na klimatické změny, ekonomické změny. Jsou oblasti, které nejsou výzkumem vůbec pokryty, například vinohradnictví, to je třeba změnit. Některé výzkumné ústavy fungují naprosto katastrofálně, tak je buď zlepšíme, nebo uděláme nějakou fúzi. Ale co mi skutečně chybí, je větší propojení výzkumu s praxí. Například v Izraeli získá dotaci pouze ten zemědělec, který se zapojí do nějakého výzkumného projektu. Možná i proto je tamní zemědělství na špičkové úrovni,“ uvedl Jurečka. Současně přislíbil i větší využití odborné základny olomoucké univerzity například prostřednictvím Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Holici.

Spokojen z besedy odcházel například Jakub Lysek z filozofické fakulty. „Po dlouhé době máme konečně ministra, který svému rezortu rozumí. Překvapilo mě, že byl odborně schopen debatovat s akademiky. Jeho prezentace se mi moc líbila,“ uvedl Lysek.