Konference o mapování přilákala rekordní počet účastníků

Provázanost geografie, geoinformatiky, rozvojových studií a dalších oborů dokazovala dnes vystoupení hostů na třetím ročníku konference Mapování GIS rozvojové země. Čtyři přednášky si v aule přírodovědecké fakulty vyslechl rekordní počet účastníků.

„Konference se účastní akademičtí pracovníci i zástupci veřejné správy a neziskovek, ale primárně cílí na studenty různých oborů. Kombinuje v sobě totiž jak rozvojová studia, tak geografii, geoinformatiku či kartografii. Letos se přihlásilo zhruba 200 studentů, což je v dosavadní historii konference nejvyšší počet,“ uvedl organizátor Jiří Pánek z katedry rozvojových studií.

Velký zájem a řadu otázek vyvolalo například vystoupení Martina Soukupa z olomoucké filozofické fakulty a Jana D. Bláhy z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kteří přítomné seznámili s mapováním na Papui-Nové Guinei. V jedné z tamních vesnic pobývali letos na přelomu jara a léta zhruba měsíc a půl a mapovali tamní objekty i obyvatelstvo.

„Naším cílem bylo propojit nástroje geografie a kulturní antropologie. Samotný prostor jsme zmapovali a provedli i sběr genealogií. Chceme tyto dva typy dat provázat a na základě toho studovat dynamiku sociálních vztahů v daném prostoru,“ uvedl Soukup.

Podle jeho kolegy bylo nejtěžší zvládat tamní terén. „Je to velmi členitý tropický terén, což je pro evropského výzkumníka náročné. Dalším problémem byly omezené časové možnosti pro práci. Je tam krátký den a odpoledne vydatně prší,“ doplnil Jan D. Bláha. Studenti se dozvěděli nejen informace o pořizování dat a potížích při jejich následném zpracování, ale třeba i to, že místní děti velmi rády hrají hry na mobilních telefonech a že tradiční oděv již moc neznají ani mnozí tamní domorodci.

Další z přednášek se zaměřila na to, jak česká média informují o africkém kontinentu. Závěr si vyhradil Jiří Pánek pro představení jedné z aktivit katedry – pocitových map. „Jedná se o zapojení občanů do rozhodovacích procesů. Ptáme se jich, jak se jim ve městě líbí, jak se tam cítí. Spolupracujeme v této oblasti s Národní sítí Zdravých měst, která sdružuje města, jež se snaží o udržitelný rozvoj. Jedním z jeho principů je i participace občanů na vedení města. Pocitové mapy děláme papírové i digitální a poté z nich zpracováváme analýzy, jež jsou podkladem pro zastupitelstva měst,“ objasnil Pánek. 

Konference byla součástí Evropského roku pro rozvoj, v rámci nějž katedra rozvojových studií pořádala například i různé besedy či přednášky.