Jiří Grygar přiblížil meteorickou astronomii. Prim v ní hrají čeští vědci

Příběh meteoritů, o jejichž poznání se výraznou měrou zasluhují čeští vědci, vyprávěl ve středu posluchačům ve zcela zaplněné aule přírodovědecké fakulty významný český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar. Zahájil tak letošní 11. ročník přednáškového cyklu Současná chemie, který představí čtyři velké objevy české vědy posledního desetiletí. Kurz vede jeden z nejcitovanějších světových chemiků Pavel Hobza z katedry fyzikální chemie a RCPTM.

Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR dostal od svého hostitele za úkol představit publiku to, co je v současné české astronomii významné. „Podle mě je to příběh týkající se meteoritů. Sám jsem kdysi s jejich pozorováním začínal, takže to pro mě je srdeční záležitost. Pak jsem ale změnil obor a dnes se na to dívám zvnějšku. Díky tomu mám snad určitý odstup a mohu objektivněji posoudit, co z české vědy v této oblasti má ve světě nějaký význam. Myslím si, že jestliže se nějaký obor od roku 1959 stále drží ve světové špičce, je to v tuzemsku obecně velmi ojedinělý příklad,“ uvedl Grygar.

Podle něj byly meteority známy už od 18. století a odborníci kolem nich dlouho vedli spory. Nebylo jasné, odkud přilétají. Až do poloviny minulého století se předpokládalo, že se na Zemi dostaly ze sopek na Měsíci. Nové světlo do poznání meteoritů přinesli vědci z ondřejovské hvězdárny. Mimo jiné zjistili, že většina meteoritů se na Zemi dostává z planetek.

„V roce 1955 zřídili stanice pro sledování meteoritů, které padají atmosférou, což jsou takzvané bolidy. Tyto bolidy zaregistrovávali, ale dlouho se jim nedařilo najít nějaký jejich kousek na Zemi. Až v roce 1959 se povedlo zachytit velmi jasný bolid, určit jeho dráhu v atmosféře i místo dopadu. Skutečně pak úlomky našli a meteorit Příbram se stal světovou raritou, meteoritem s rodokmenem,“ objasnil Grygar, který vyzdvihl zejména práci astronomů Zdeňka Ceplechy a současných „lovců bolidů“ Jiřího Borovičky a Pavla Spurného z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Meteority s rodokmenem jsou podle Grygara stále vzácným zbožím. „Na světě jich je známo 23 a z toho deset objevili naši astronomové a spočítali jejich dráhy. U dalších se na výpočtech podíleli,“ uvedl astrofyzik, který je autorem více než 200 odborných prací i celé řady populárně naučných knih a vzdělávacích pořadů. Předmětem jeho výzkumu jsou fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota a astročásticová fyzika.

V následující přednášce Současné chemie předstoupí 2. března před akademickou obec i zájemce z řad veřejnosti molekulární biolog Jiří Bártek, v dalších týdnech budou následovat biochemik Jiří Šponer a rostlinný genetik Jaroslav Doležel. „Rozhodl jsem se představit čtyři velké objevy české vědy. Jejich výběr je moje subjektivní volba, jiný kolega může mít jiný pohled,“ komentoval výběr témat i hostů organizátor kurzu profesor Hobza. Na přednášky jsou zváni zájemci i mimo univerzitní akademickou obec.