Jed ze stonožek může tišit bolest

Stonožky, mnohonožky a příbuzné skupiny živočichů jsou tématem odborné konference, kterou poprvé hostí přírodovědecká fakulta. O těchto členovcích, kteří mají velký význam pro tvorbu půdy a v budoucnu by mohli hrát roli i v medicíně, hovoří badatelé z celého světa. A to s velkým nadšením, neboť stonožky a mnohonožky prý vědcům umožňují nahlédnout do fascinujícího světa.

Myriapodní členovci, kam stonožky a mnohonožky patří, jsou bezobratlí živočichové. Jejich tělesnou stavbu tvoří hlava a vlastní tělo, které je článkováno. Segmentů, které nesou kráčivé končetiny, je přitom vyšší počet než u hmyzu.

„Mnohonožky jsou po morfologické stránce úžasná zvířata. Jak to u nich příroda zařídila, to je fascinující svět! Vyvíjejí se přes řadu stádií, po každém svlékání jim přibývají další a další články s nožičkami. Samci mají velice specifické struktury, takzvané pomocné kopulační orgány. Takže i proces jejich rozmnožování je úžasný. Když to člověk začne pozorovat, totálně ho to pohltí,“ uvedl organizátor konference Karel Tajovský z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Mnohonožky jsou půdotvorci, stonožky predátoři

Mnohonožky jsou specifické v tom, že na celé řadě tělních článků nemají jeden, ale dva páry nožiček. Živí se převážně odumřelou organickou hmotou rostlinného původu. „Žijí ve svrchních vrstvách půdy a požírají spadané listí, tlející dřevo, houby. Jsou to nejen takoví trochu uklízeči, ale i transformeři. Z toho, co jim prochází trávicím traktem, využijí jen něco. Potravu mechanicky zpracují, rozmělní a přetváří ji do struktur, které jsou důležité v procesu dalšího rozkladu organického materiálu v půdě. Jsou to půdotvorci v pravém slova smyslu,“ uvedl Tajovský.

Naopak stonožky jsou dravci. Jako potrava jim slouží ostatní drobní půdní bezobratlí živočichové. Jejich půdotvorný význam je proto zprostředkovaný. Tím, že se živí ostatními bezobratlými, usměrňují jejich populaci a mají roli jakési kontrolní složky v půdě.

Význam i pro medicínu?

Vedle půdotvorné funkce mohou mít mnohonožky a stonožky pro lidstvo i další přínos. „Nedávno byla v jedu stonožek objevena látka tišící bolest, může to být výborná pomůcka pro léčbu chronických bolestí. Mnohonožky produkují extrémně hořké látky pro odpuzení predátorů. Tyto látky současně odpuzují i některé parazity. To je možná další směr, kudy se pozornost vědců může upřít,“ řekl Ivan Hadrián Tuf z katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty.

Podle něj mohou být tato zvířata zajímavá i pro obyčejné lidi, neboť se mnohdy jedná o barevné, pestré i morfologicky zajímavé živočichy. Spousta z nich se chová v teráriích. „Mě na nich fascinuje to, že mají skrytý způsob života,“ prozradil Tuf.

Stonohá stonožka neexistuje

Rájem pro znalce těchto živočichů jsou zejména subtropické a tropické oblasti, kde se nacházejí i velké formy těchto členovců o velikosti až kolem 20 centimetrů. Kromě velikosti je pro laiky zajímavá i otázka počtu končetin u těchto živočichů.

„Stonožka nikdy nemůže mít sto noh. Stonožky totiž mají lichý počet článků, které nožičky nesou. Stonožka s padesáti články a tudíž stovkou nožiček proto neexistuje. Název je tedy spíše symbolický. Nožiček je moc, tak jí říkáme stonožka,“ pousmál se biolog. Stejně tak se mnohonožkám v některých jazycích říká „tisícinožky“.

Vybrané skupině členovců se na celém světě věnuje z nejrůznějších hledisek asi 250 až 300 odborníků. Do Olomouce se jich sjelo přes 90. Na konferenci budou až do pátku diskutovat o výsledcích své práce, při debatě často vznikají témata pro další výzkum.

Odborníci se takto scházejí každé tři roky. Naposledy byli v Austrálii. Olomoucký kongres je 16. v pořadí. První se konal v roce 1968 v Paříži a byla na něm založena mezinárodní myriapodologická společnost.