Jaro přijde zítra odpoledne

Laici mají jasno – jaro je tady. To letošní astronomické začne 20. března. Díky pohybu zeměkoule na oběžné dráze a sklonu zemské osy jej budeme moci přivítat ve čtvrtek přesně v 17:56 středoevropského času.

Čas astronomického jara je spojován s jarní rovnodenností, kdy Slunce přechází přes světový či nebeský rovník z jižní polokoule na severní. „Je průmětem zemského rovníku na oblohu, což znamená, že rovina rovníku je kolmá na osu otáčení Země. Při rovnodennosti dopadají sluneční paprsky kolmo na zemskou osu,“ upřesnil Lukáš Richterek z katedry experimentální fyziky.

V tento den vychází slunce přesně na východě a zapadá přesně na západě. „Díky lomu světla v atmosféře Země však den a noc nejsou stejně dlouhé, platí to přibližně,“ uvedl Richterek. Například podle údajů Štefánikovy hvězdárny v Praze vyjde Slunce v českých zeměpisných šířkách 20. března v 6:06 ráno, nejvýše nad obzorem bude ve 12:10 a zapadne v 18:15. Den tak bude trvat 12 hodin 9 minut a noc 11 hodin 51 minut.

Jarní bod na roztočené „káči“

Odborníci definují okamžik rovnodennosti průchodem Slunce jarním bodem, který je průsečíkem ekliptiky a světového rovníku. „Ekliptikou rozumíme dráhu Slunce na obloze během roku procházející znameními zvěrokruhu,“ vysvětlil Richterek.

Jarní bod je podle něj důležitý také pro určování astronomických souřadnic, které jsou analogií zeměpisné šířky a délky. „Jarní bod se po ekliptice posouvá vlivem precese zemské osy. Jde o jev, který běžně pozorujeme u roztočené ‚káči‘, kdy osa otáčení není stálá, ale její konec opisuje kružnici,“ popsal Richterek. „Pro jarní bod se používá stejný symbol, jak pro souhvězdí Berana, kde se nacházel v době jeho zavedení. Dnes už se nachází v souhvězdí Ryb,“ upozornil Richterek.

Králové, královny a vesmírný maratón

Pro pozorovatele severní oblohy nabízí březen hned několik zajímavých objektů. Králem večerní oblohy je Jupiter. „V březnu je pozorovatelný kromě rána po celou noc v souhvězdí Blíženců,“ uvedl Richterek. V ranních hodinách je naopak dominantou oblohy Venuše a Saturn. „Jako jasná jitřenka je Venuše pozorovatelná ráno nad jihovýchodním obzorem. Saturn se po celý rok pohybuje souhvězdím Panny, pozorovatelný je ve druhé polovině noci,“ doplnil Richterek.

Období jarní rovnodennosti doprovází také ojedinělý úkaz spojený s aktivitou amatérských astronomů. „Slunce se jednou ročně, vždy kolem jarní rovnodennosti, dostane do oblasti, v níž se nenachází žádný objekt slavného Messierova katalogu – soupisu nejjasnějších deep-sky objektů severní oblohy. Z toho však vyplývá, že na samém konci zimy a začátku jara lze teoreticky během jediné noci spatřit prakticky všechny jeho položky,“ vysvětlil Richterek.

Soupis, který začal sestavovat v polovině 18. století francouzský astronom a pozorovatel komet Charles Messier, zahrnuje v současné době 110 položek, které označují objekty mlhavých vesmírných objektů – hvězdokupy, mlhoviny a galaxie.

Jejich pozorování využili amatérští astronomové severní Ameriky k zábavné pozorovatelské soutěži zvané Messierův maraton. V jejím průběhu usilují o spatření co největšího množství objektů během jedné noci. „Minimálně pro začátečníka to není jednoduché. Chce to ale poměrně dobrý dalekohled, jen s triedrem nevystačíme,“ upozornil Richterek.

Nejvhodnější čas k pořádání Messierova maratonu je měsíční nov, který letos připadá na 30. března. Kolektivní akci organizují i některé hvězdárny v Česku.