Historici i matematici vzdali hold Jakubu Kresovi

Významný český jezuita, pedagog, diplomat a matematik Jakub Kresa, který navíc jednu ze svých životních etap spojil s olomouckou univerzitou, byl hlavní postavou pátečního odborného semináře ve Smržicích. O významném intelektuálovi 17. století debatovali historici, přírodovědci i literární vědci.

„Seminář byl určený pro odbornou veřejnost. Cílem bylo připomenout tohoto velkého člověka a myslitele, jemuž se v tuzemsku zatím nevěnovala dostatečná pozornost. Snažili jsme se rovněž jeho život a dílo zarámovat do kontextu tehdejší doby,“ řekl hlavní organizátor konference Aleš Lebeda z přírodovědecké fakulty.

Jakub Kresa se narodil ve Smržicích na Prostějovsku v roce 1648. Od mládí byl velice nadaný, proto ho poslali na další vzdělávání do Brna na jezuitské gymnázium. Postupně se vypracoval ve významného představitele jezuitského řádu, proslul jako pedagog, matematik i diplomat.

„Jakub Kresa vyučoval i na olomoucké univerzitě. Nejprve učil v roce 1681 dva semestry hebrejštinu, která byla jedním z jedenácti jazyků, jež ovládal. Další čtyři semestry vyučoval matematiku. Matematické přednášky měly v Olomouci mimořádnou odezvu, o čemž svědčí i soudobé zprávy,“ uvedl Lebeda.

Řadu let prožil Kresa ve Španělsku, kde působil jako jezuitský misionář. Šířil znalosti zejména z matematiky, fyziky a astronomie. Jeho hlavním matematickým dílem byla kniha Analysis speciosa, která ale vyšla až po jeho smrti.  

„Kresa posílil evropskou vzdělanost tím, že přeložil Eukleidovy Základy geometrie. Navíc byl ale i skvělý didaktik, což prokázal ve svém hlavním díle. Určil ho pro publikum, které matematické vzdělání nemělo. Hlavní část práce je úvod do sférické geometrie a má vysokou didaktickou hodnotu. Hodil by se i pro vzdělávání budoucích učitelů matematiky,“ uvedl Ján Gunčara z Katolické univerzity v Ružomberku.

Za Univerzitu Palackého na semináři vystoupil například i literární vědec Jiří Fiala či hispanista Pavel Štěpánek. O Tovaryšstvu Ježíšovu v době Jakuba Kresy hovořila Ivana Čornejová z Univerzity Karlovy, současnost jezuitského řádu přiblížil František Hylmar. Smržice si slavného rodáka připomínají nejen pamětní deskou na jeho rodném domě, ale jeho jméno nese i jedna z tamních ulic.