Giganti pobíhali v době ledové i po Olomoucku. Nyní je lze potkat ve Vlastivědném muzeu

Jak skutečně vypadal mamut, pták moa nebo největší známý primát či pozemní lenochod si mohou až do konce června na vlastní oči ověřit návštěvníci olomouckého Vlastivědného muzea. Prostory jeho dvou největších sálů zabraly modely pravěkých zvířecích kolosů v životní velikosti. Iluzi autentického setkání umocňují akční scenérie imitující životní prostředí před více než deseti tisíci lety.

Unikátní expozice představuje jedinečnou příležitost podívat se zblízka na zvířata, která vyhynula v důsledku klimatických změn i lidským zásahem, uvědomit si jejich ohromující velikost a seznámit se s jejich způsobem života v období starších čtvrtohor. Osmnáct modelů, na jejichž výsledné podobě spolupracovali paleontologové, modeláři a výtvarníci, vynikají realistickým zpracováním a byly vytvořeny v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky.

Mamuti a jeskynní lev v akční scéně

Dominují mezi nimi čtyři metry vysoký mamut odolávající oštěpům lovců, šest metrů dlouhý pozemní lenochod megatherium z Jižní Ameriky nebo obří primát Gigantopithecus blacki. Zaujmou také šavlozubec smilodon, jeskynní lev požírající mršinu, štvanice na jelena v podání hyen jeskynních nebo pták moa, vítající návštěvníky v předsálí výstavních prostor.

„Pro Hanáky mohou být zvlášť speciálně přitažliví pleistocenní velebobři dorůstající do velikosti dvou a půl metru, kteří obývali severoamerický kontinent,“ doplnil kurátor výstavy Tomáš Lehotský z katedry geologie přírodovědecké fakulty. K jeho favoritům patří příbuzný dnešního pásovce glyptodon. Úlomek jeho krunýře pocházející z Argentiny má ve svých rozsáhlých paleontologických sbírkách i Vlastivědné muzeum.

Giganti na Moravě

Výstava má podle Lehotského těsnou spojitost s olomouckým regionem. „Během pleistocénu se na Moravě vyskytovala stáda mamutů, sprašových koní, praturů, pižmoňů i samotářských jedinců nosorožců srstnatých. Jeskynní systémy obývali především medvědi a hyeny. Hojné fosilní pozůstatky této fauny nacházíme jako svědectví o její existenci nejen ve spraších po celém Hornomoravském úvalu, ale i v jeskynních sedimentech,“ uvedl paleontolog.

Výpravu do minulosti proto doprovázejí ukázky pravých kosterních pozůstatků jednotlivých druhů z paleontologické sbírky muzea, které dokumentují přítomnost gigantů doby ledové na Olomoucku. „Byla to pro ně hlavní migrační trasa. Po ní cestovali od Ostravy přes Moravskou bránu a Hornomoravský úval na jih, a když ledovec ustupoval, zase zpátky na sever,“ přiblížil pohyb někdejší fauny střední Moravy Lehotský.

Nálezy v olomouckých cihelnách

Bohatá naleziště kosterních úlomků a zubů souvisí podle něj s výskytem hornin, v nichž se nálezy v průběhu celých věků uchovaly. „Nacházejí se hlavně ve spraších, z nichž vyráběly cihly, takže skoro v každé cihelně v Olomouci se nějaké kosti pravěkých zvířat našly,“ dodal Lehotský. Ve vitrínách v sále Václava III. si tak návštěvníci mohou prohlédnout části skutečných mamutích klů z Litovle, téměř celou lebku jeskynního medvěda z Javoříčka, zbytky čelisti pratura z Přerova nebo dochované zuby nosorožce srstnatého z Nemilan.

Výstava ve Vlastivědném muzeu Olomouc Giganti doby ledové je instalována v sále sv. Kláry a Václava III. na ploše větší než 650 metrů čtverečních. „Ještě nikdy ve stotřicetileté historii našeho muzea nebyla žádná výstava koncipována na tak obrovské ploše, ale giganti vyžadují opravdu gigantický prostor,“ konstatoval ředitel muzea Břetislav Holásek.