Geoinformatici dostali od odborného časopisu cenu za nejlepší mapu

Nejlepší mapa roku 2015, která vyšla v odborném časopise Journal of Maps, pochází z přírodovědecké fakulty. Vytvořil ji kolektiv autorů z katedry geoinformatiky a je jedním z výstupů pětiletého výzkumu Klasifikace venkovských obcí. Oceněním jejich práce nekončí, v příštích letech se chtějí zaměřit na klasifikaci evropského venkova.

„Použili jsme relativně novou metodu na neobvyklé téma, využili jsme nový mapový design i moderní geoinformační technologie. Byla to týmová a dlouhodobá práce. Ocenění se netýká jen mapy, ale získali jsme ji za kombinaci mapového designu a výzkumu. Samozřejmě nás to těší, nevím o tom, že by se tento úspěch povedl někomu jinému z Česka,“ řekl jeden z autorů Vít Pászto. Spolu s ním se na výzkumu podíleli Pavel Tuček, Alžběta Brychtová, Lukáš Marek, Jaroslav Burian a tehdejší student Jiří Sedoník.

Dosavadní klasifikace obcí prováděné zejména na základě jejich velikosti či hustoty zalidnění olomoučtí geoinformatici nepovažují za dostatečné. Využili proto data od Českého statistického ústavu, ale zpracovali je s využitím fuzzy metod, které zjednodušeně řešeno dokáží smazat ostré hranice mezi jednotlivými kritérii. Míru příslušnosti k venkovu stanovovali u všech zhruba 6250 tuzemských obcí pomocí sedmi vstupních indikátorů. Jednalo se o počet obyvatel, počet obyvatel v poměru k zastavěné ploše, podíl bytů v rodinných domech na trvale obydlených bytech, počet dokončených bytů na 1000 obyvatel, změnu počtu obyvatel, silniční vzdálenost od krajského města či podíl urbanizované plochy na celkové výměře obce.  

„Každý indikátor dostal určitou váhu. Všechny vstupovaly do fuzzy inferenčního systému a v něm jsme posoudili všechny tuzemské obce. Neřešili jsme víceméně zodpovězenou otázku, kde je venkov. Ale dokážeme míru příslušnosti k venkovu kvantifikovat,“ objasnil Pászto. Z tohoto pohledu se nejvíce „venkovské“ obce nacházejí na periferii či styku krajů, ve velké vzdálenosti od velkých měst. Naopak nejtypičtějším městem jsou kromě Prahy například i Říčany nebo Brandýs nad Labem.

Podle geoinformatiků má jejich metoda velký potenciál pro uplatnění v praxi. „Ideální by bylo, kdyby se brala v potaz například v různých strategických dokumentech týkajících se venkova,“ uvedl Pászto.