Geografové zkoumají hazard, volají po jeho větší kontrole a regulaci

Česká republika zůstává kvůli liberálnímu přístupu k hazardu klondajkem v Evropě a spolu s Austrálií a Itálií se řadí k největším hráčům ve světě. Tvrdí to Zdeněk Szczyrba z přírodovědecké fakulty, který studuje zejména geografické aspekty hazardu. Podle něj je hazard nutné více regulovat a kontrolovat, k čemuž by měl přispět nový zákon o hazardních hrách. Ten by měl zřejmě již letos nahradit nedostatečný loterijní zákon z roku 1990.

Sociální geograf se s kolegy z katedry geografie zaměřuje především na ekonomické aspekty hazardu. Kasina, herny a výherní automaty jsou totiž pro obce i stát často vítaným zdrojem příjmů. Do loňského roku obce získávaly 80 procent z výnosů, letos se jejich podíl sníží o 17 procent ve prospěch státu. Roční výtěžek z hazardu je v tuzemsku kolem 32 miliard korun.

„Výherních automatů v Česku ubývá, neboť obce jsou pod velkým veřejným tlakem. Z hazardu se stalo významné politické téma a k regulaci už přistupují i velká města jako Brno či Praha, která z něj mají nezanedbatelné daňové příjmy do obecních rozpočtů. Zatímco například v roce 2013 bylo v tuzemsku přes 60 tisíc hracích přístrojů, v současné době jich je kolem 50 tisíc a počty budou dále klesat,“ uvedl Szczyrba.

Průzkum mezi starosty

Ve svém posledním výzkumu olomoučtí geografové zjišťovali ekonomický vliv hazardu také v rozsáhlém dotazníkovém šetření, který rozeslali starostům všech tuzemských měst a obcí. Odpovědi jim vrátilo 1100 starostů obcí a měst, tedy zhruba šestina. Respondenti se rozdělili do tří skupin. První tvořili starostové většinou malých obcí, v nichž nikdy výherní automaty nebyly. Žádný z nich neuvedl, že má o hrací zařízení a s tím spojené navýšení obecního rozpočtu zájem. Druhou skupinu představovali starostové 453 obcí, kde se herny či výherní automaty v minulosti vyskytovaly, ale obce je zakázaly například i v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, který obcím přiznal právo hazard na svém území regulovat. „Drtivá většina těchto respondentů uvedla, že neuvažují o znovuobnovení hracích zařízení. Případné rozpočtové výpadky dokáží nahradit, nebo jim peníze z hazardu jednoduše nechybí. Pouze jedna obec přiznala, že o znovuobnovení hazardu by se v regulované podobě dalo uvažovat, rozhodně ale ne kvůli nedostatku peněz,“ uvedl Szczyrba.

Třetí skupinou respondentů byli starostové 359 měst a obcí, na jejichž území se hazard v současné době vyskytuje. Pouze 19 z nich uvedlo, že by se bez peněz z hazardu neobešli. Přestože nikdo z nich hazard nepodporuje, pro úplný zákaz se vyslovilo jen 30 respondentů.

„V celkovém srovnání byli k hazardu nejvíce kritičtí představitelé obcí, ve kterých se v minulosti nacházela hrací zařízení. Ti se proti němu vyjádřili v drtivé většině. Respondenti z obcí, kde v minulosti nebyla v provozu žádná hrací zařízení, byli také kritičtí. Jejich častým argumentem byla ochrana obyvatel a rodin proti negativním dopadům hazardu. Na druhé straně pozorujeme větší rezervovanost u obcí, na jejichž území se výherní zařízení vyskytují a peníze z hazardu jsou vítaným doplňkem obecních rozpočtů. Například v Olomouci je to úctyhodných osm procent a více než sto milionů korun,“ doplnil Szczyrba.

Hazardu se daří ve velkých městech a v pohraničí

Ačkoliv hracích zařízení ubývá, příjmy z hazardu se nesnižují. Hráči ročně prosázejí kolem 140 miliard korun. V tuzemsku největší intenzita hazardu v přepočtu na tisíc obyvatel je podle geografů ve velkých městech, přestože i tam v některých případech radnice přistoupily k regulaci. Například v Českých Budějovicích či Brně jsou herní zařízení zakázána úplně, obdobná vyhláška byla koncem minulého roku schválena i v Praze. V Olomouci magistrát sice snížil počet „hráčských“ míst, za určitou protiváhu zrušených heren však lze považovat nové kasino v Hodolanech. Kromě velkých měst jsou centry hazardu také příhraniční oblasti s Německem a Rakouskem. „Raritou jsou Chvalovice u Znojma, kde je více hracích automatů než obyvatel obce. Přes 80 procent daňových příjmů obce pochází z hazardu. Je to v souvislosti s přeshraničním cestovním ruchem,“ objasnil Szczyrba. Hazardu se daří rovněž v strukturálně postižených regionech na severní Moravě a v severních Čechách, což do jisté míry souvisí i s tamní skladbou obyvatelstva a mírou nezaměstnanosti.

Námětů pro výzkum je řada

„Hazard je jev, který může sociální geografie zkoumat z řady hledisek. Jsme schopni prostorově rozkrýt, kde se vyskytuje a jaké má zajímavé vazby. Například kolem heren se rozvíjejí zastavárny, nebankovní finanční půjčky. Existuje silná vazba mezi tím, kde se herny vyskytují a kde je zvýšená kriminalita a podobně. Námětů na výzkum je celá řada. V posledních dvou letech jsme realizovali geografický výzkum hazardu v Brně a Olomouci,“ doplnil Szczyrba.

Odborníci z katedry geografie se problematice systematicky věnují od roku 2013, kdy ministerstvo financí začalo pravidelně zveřejňovat potřebná data. O hazardu a jeho různých aspektech včetně patologického hráčství a jeho léčby referovali i v článku, který loni otiskl prestižní mezinárodní odborný časopis Addiction. Přehled o dané problematice přinesli jako první zástupci z postkomunistických zemí.