Genové inženýrství rostlin otevřelo zimní semestr v Science Café

Zvyšovat odolnost rostlin vůči biotickým a abiotickým stresům a produkovat geneticky modifikované organismy, ale i protilátky, vitamíny a vakcíny, je v Česku a celé Evropské unii velmi složité. Aktuální situaci včera v Science Café popsala Ludmila Ohnoutková z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Geneticky modifikovaný organismus je podle zákona číslo 78/2004 Sb. definovaný jako takový organismus, jehož dědičný materiál byl přetvořen cílenou změnou takovým způsobem, kterého nedosáhne přirozeně, například křížením či roubováním.

„Z toho vyplývá, že rozhodnutí, zda jsou transgenní potraviny bezpečné, či nikoliv, je dnes spíše na veřejnosti sociální či politické, nikoliv vědecké,“ uvedla Ohnoutková. Dodala, že Evropská unie vynaložila za posledních deset let na projekty, které testují geneticky modifikované rostliny, 300 milionů eur.

Používání geneticky upravených rostlin je podle Ohnoutkové vinou základních právních předpisů složité. „Evropská unie se ke geneticky modifikovaným rostlinám staví nepříznivě, uznává princip takzvané předběžné opatrnosti,“ dodala. Ohnoutková tvrdí, že ní v současné době leží v evropském parlamentu asi 15 žádostí, které nejsou minimálně pět let připuštěny k potřebným testům a hodnocením.

Během včerejšího večera studentům přiblížila i historii genových manipulací včetně základních principů. Pozornost zaměřila i na současnou situaci ve světě, s tím, že Česko je zemí, kde se v současné době komerčně pěstuje pouze transgenní kukuřice, která je rezistentní ke škůdci zavíječi. Podíl celé Evropské unie na pěstování geneticky modifikovaných rostlin činí pouze 0,07 procenta. Většina produkce je v současné době v USA, Brazílii, Indii, Kanadě a Argentině.