Fytopatologové se podíleli na knize, jež pomáhá pěstitelům v boji se škůdci ovocných plodin

Tuzemští sadaři a zahradníci získali nového pomocníka v boji proti chorobám rostlin. Je jím kniha Integrovaná ochrana ovocných plodin, jež nabízí spoustu rad a návodů, jak rostliny před nebezpečnými organismy ochránit, případně jak s původci nemocí bojovat a přitom zůstat šetrný k přírodě. Členy autorského týmu jsou i fytopatologové z přírodovědecké fakulty, kteří se věnovali zejména problematice fytoplazem. Jedná se jednoduché bakterie, které parazitují v lýku rostlin.

„Kniha je první svého druhu v České republice. Postihuje všechny patogeny a škůdce a je návodem a encyklopedií pro pěstitele. Dozvědí se, jak mohou původce chorob najít, rozpoznat a co mají dělat, aby minimalizovali ztráty,“ uvedl jeden z autorů Milan Navrátil z katedry buněčné biologie a genetiky.

Integrovaná ochrana plodin spočívá ve snaze minimalizovat chemickou ochranu s cílem dosáhnout co největší produkce. Syntetické chemické prostředky se sice používají, ale pouze takové, které nezanechávají rezidua v prostředí. Kombinují se s biologickou ochranou, což jsou například predátoři, houby a podobně. Tomuto způsobu pěstování se v současné době věnují téměř všichni tuzemští producenti ovoce. Nová kniha s 1200 barevnými obrázky je určená primárně pro Svaz integrovaného pěstování ovocných plodin v ČR, jenž sdružuje více než 320 podniků a soukromých ovocnářů.

Na vzniku publikace se podílel jednadvacetičlenný tým zejména fytopatologů ze čtyř tuzemských univerzit, tří výzkumných ústavů i samotní pěstitelé. Olomoučtí vědci do ní přispěli znalostmi fytoplazem, jejichž studiu se věnují několik let. „Jsou to jednoduché bakterie, které se přenášejí savým hmyzem. Škodí tím, že spotřebovávají živiny a energii, kterou si rostlina vytváří, a zároveň omezují toky živin rostlinou. Následkem jsou významné změny v rostlině – může změnit barvu, zakrnět, uschnout. Některé fytoplazmy jsou velmi škodlivé a způsobují velké ztráty při pěstování ovocných plodin, zelenin, vinné révy,“ vysvětlila Dana Šafářová z katedry buněčné biologie a genetiky.

Podle profesora Navrátila představuje pro sadaře významné riziko například fytoplazma proliferace jabloně. „Stromy po napadení dříve zestárnou a výrazně se snižuje výnos a kvalita plodů,“ objasnil Navrátil. Fytoplazma chřadnutí hrušní zase vyvolává v řadě případů akutní formy choroby hrušní, které mohou uschnout. Nevítaným hostem je v sadech také fytoplazma evropské žloutenky peckovin u meruněk a broskvoní. Kniha vyšla v nákladu 2000 kusů a je o ni obrovský zájem.

V současné době pracují olomoučtí fytopatologové na certifikované metodice pro ekologickou produkci. Publikace poskytne návod pěstitelům v ekologickém systému pěstování, kteří nesmí v boji proti škůdcům syntetické chemické prostředky použít vůbec. V České republice se tímto způsobem pěstují ovocné plodiny zhruba na dvaceti procentech plochy sadů.