Film o Bosně a Hercegovině míří (nejen) ke studentům

S dokumentem o životě v Bosně a Hercegovině jezdí studentka rozvojových studií Milada Dušková už půl roku po středních školách na Moravě. Zorganizovala dvě desítky besed, jichž se zúčastnilo přes 600 návštěvníků. Film je přihlášen do soutěže Ekofilm v Ostravě, studentka má v plánu připravit také komponovaný večer zaměřený na život na Balkáně.

Hlavním tématem filmu, na jehož tvorbě se vedle katedry rozvojových studií přírodovědecké fakulty podílelo také oddělení komunikace, je česká rozvojová spolupráce v Bosně a Hercegovině. Film mapuje aktivity České republiky, které mají této zemi napomoci k efektivnějšímu rozvoji. Vysvětluje historické souvislosti a dlouhodobé vzájemné vztahy mezi Českem a Bosnou. Zmiňuje geografické, socioekonomické a kulturní charakteristiky země, zejména komplikovanou náboženskou a politickou situaci současné Bosny. Film viděli lidé na veřejných promítáních, která jsou určena pro zájmové kroužky, sdružení, cestovatelské besedy. Podstatná část projekcí se ale koná na středních školách.

Besedy s projekcí filmu

Školy, které by měly zájem představit film a nabídnout následnou besedu svým žákům, mohou požádat o projekci zdarma. „Bosna je v pořadí čtvrtým filmem, se kterým jezdíme po školách, kroužcích, různých akcích a cestovatelských večerech. Myslím si, že jde o vhodný způsob jak oživit výuku zeměpisu, dějepisu nebo občanské výchovy,“ uvedla Dušková.

Projekce pro střední školy se uskuteční od konce listopadu do konce letošního roku.

„Balkánské Švýcarsko“

„Země je to nádherná. Osobně jsem si ji pojmenovala Švýcarsko Balkánu: má překrásné hory, úzká údolí s divokými řekami, které využívá čím dál více turistů-vodáků. Národnostní pestrostí se dá srovnat se Švýcarskem. Místní lidé se tu ale stále potýkají s dopady války,“ uvedla Dušková.

Během konfliktu před 18 lety utrpělo nejvíc hospodářství. „Jako příklad často používám naši republiku, která přecházela ze čtyřiceti let socialistického modelu hospodaření do hospodářství s tržní ekonomikou. Postupně se začala stavět na demokratických strukturách, které se v západní Evropě vytvářely kontinuálně. Jenže Bosna jako součást Jugoslávie přešla ze socialistického zřízení přímo do válečného konfliktu, který zemi úplně zdevastoval. Až v roce 1995, po uzavření míru, mohla nastoupit transformační období tak jako u nás,“ popsala situaci na Balkáně Dušková. V Bosně a Hercegovině strávila jeden semestr v roce 2009. Studovala v Tuzle v rámci programu CEEPUS. Během studia si osvojila základy bosenštiny a seznámila se s místním prostředím.

Předcházelo Srbsko, Moldavsko a Mongolsko

Film je již čtvrtým dílem seriálu Cesty české rozvojové spolupráce. Snaží se zviditelnit výsledky českých rozvojových aktivit v takzvaných prioritních zemích. O působení českých nevládních organizací, soukromých firem, krajů, univerzit a dalších subjektů už byly natočeny filmy o Srbsku (2007), Moldavsku (2009) a Mongolsku (2011). Pro ty, kteří by si o nich chtěli udělat představu, vznikly webové stránky ZDE. Dokumenty lze volně stahovat a využít i pro vlastní potřebu.