Den D – spojení s vesmírnou stanicí ISS – nastane v úterý

Úterý 8. března 2016. To je datum v tuzemsku prvního radiového spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), během nějž budou studenti tří olomouckých gymnázií hovořit s americkým astronautem Timothym Koprou. Spojení s orbitální stanicí vzdálenou zhruba 400 kilometrů naváží antény, které na střechu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nainstaloval Hanácký radioklub OK2KYJ spolu s firmou ONYX engineering. Rozhovor, o němž sní řada radioamatérů a milovníků astronomie, přispěje ke vzdělávání studentů i k propagaci kosmického výzkumu.

Do projektu Americké kosmické agentury NASA se olomoučtí partneři zapojili již před třemi lety. Na počátku stála spolupráce Hanáckého radioklubu OK2KYJ s Gymnáziem Čajkovského. Následně se přidali další účastníci – Slovanské gymnázium, Gymnázium Hejčín, přírodovědecká fakulta i studentský spolek UP Crowd. Rozsáhlý projekt finančně podporuje olomoucká radnice.

„Komunikace s ISS jsou poměrně časté, ve světě jich už byly řádově stovky. V České republice jsme ale první. Přenos má jasně daná pravidla. NASA schvaluje nejen otázky, ale i antény, personální zabezpečení či výběr studentů. Administrativa je obrovská,“ uvedl předseda Hanáckého radioklubu OK2KYJ Rudolf Bláha.

Studenti budou astronautovi pokládat otázky z učebny přírodovědecké fakulty. Nachystáno mají 18 dotazů, na všechny ale nemusí dojít. Astronaut má na přípravu a vlastní komunikaci ve svém do detailů rozpracovaném denním harmonogramu vyčleněnu půlhodinu, samotný rozhovor ale nepřesáhne deset minut. „Výběr studentů provedli učitelé fyziky, témata související s kosmickým výzkumem ještě více zdůraznili ve výuce. Vybrali jsme studenty s největším zájmem o celou akci, ochotou spolupracovat a schopností sestavit si vlastní otázky,“ uvedla Eva Farmačková z Gymnázia Čajkovského, která koordinuje účast zapojených škol.

Radioamatéři již na střechu budovy nainstalovali a vyzkoušeli potřebné zařízení, nervozita ale bude veliká. Spojení by mohl zhatit bouřkový mrak nebo erupce na Slunci, jež může vést k blackoutu. „Vlastní kontakt není technicky zvlášť náročný, svým způsobem je to pro nás rutina. Vysíláme a přijímáme signály běžně. Ale vědomí, že buď to vyjde teď, nebo nikdy, z toho dělá drama. Jakákoliv chyba může znamenat zmar celé akce,“ prozradil Bohuslav Coufal ze společnosti ONYX engineering, která vypomáhá s technickým řešením.

„Vypětí obsluhujících operátorů srovnávám s přistáním letadla za mimořádných podmínek, samozřejmě bez hrozby ztráty lidských životů,“ řekl Bláha. Radioklub si musel pořídit předepsané stanice s danými vlastnostmi, antény i rotátor. Vybavení je „šité na míru“ pro ISS a navrhli je špičkoví operátoři radioklubu Leo Hučín, Ivo Dostál a Martin Krejčí.

Stanice je trvale osídlena od roku 2000, Zemi oběhne za 92 minut. „Je to jediné místo mimo Zemi, které má trvale lidské osídlení. Na ISS jsou fascinující i další věci. Jednak je to výsledek skutečně mezinárodní spolupráce. Už to, že systém tak dlouho funguje, je samo o sobě obdivuhodné. A navíc se tam provádí řada výzkumů a experimentů, například se zkoumá vliv stavu beztíže na lidský organismus, vyrábí se tam materiály, jež lze získat ve stavu beztíže, provádějí se tam medicínské pokusy. Využívá se tamních speciálních podmínek,“ uvedl Lukáš Richterek z katedry experimentální fyziky.

Okolnosti spojené s ISS se podle něj dají zapojit do výuky. V souvislosti s projektem už jeden ze studentů přírodovědecké fakulty pracuje na bakalářské práci Fyzika na ISS. Středoškoláci mohou zase v hodinách fyziky například počítat dobu oběhu stanice, její vzdálenost od zemského povrchu či sledovat monitorování naší planety. „Tato vzdělávací akce přispěje i k propagaci kosmického výzkumu,“ soudí Richterek.