Cyklus Současná chemie uzavřela přednáška o složitých genomech rostlin

O složitých genomech obilovin, evoluci dědičné informace i tom, proč je potřeba ji umět číst, hovořil ve středu na poslední přednášce cyklu Současná chemie na přírodovědecké fakultě rostlinný genetik a vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Jaroslav Doležel. Molekulární biologie, biotechnologie a genomika podle něj budou hrát hlavní roli ve snaze vědců zabránit nedostatku potravin pro stále rostoucí lidskou populaci.

Profesor Doležel je zakladatelem a průkopníkem chromozomové genomiky, která umožňuje studovat a číst dědičnou informaci složitých organismů po částech – chromozomech. Publiku ve zcela zaplněné aule přiblížil pokrok ve čtení informace rostlin důležitých pro výživu lidstva a neopomněl ani metody, které vyvinula a používá jeho laboratoř. Tým olomouckých vědců pod jeho vedením měl zásadní podíl na odhalení plánu dědičné informace pšenice. Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice ho zveřejnilo v roce 2014 v prestižním vědeckém časopise Science. Olomoucký tým je důležitou součástí konsorcia, pozornost ale věnuje i genomům dalších plodin.

„My už dnes víme, že dědičná informace hlavních plodin pro výživu lidstva je momentálně přečtena, nebo se tak stane v nejbližší době. Nyní nás zajímá to, jak je tato dědičná informace interpretovaná, jak funguje, jak reaguje na faktory vnějšího prostředí. O tom zcela evidentně rozhoduje to, jak je dědičná informace uspořádaná v buněčném jádře. Právě této otázce se intenzivně věnujeme. Studuje se to velmi obtížně, ale je to určitě budoucnost genomiky,“ uvedl profesor Doležel.

Cílem je zvýšit výnosy zemědělských plodin

Znalosti o dědičné informaci rostlin jsou významné pro rostlinné biology a šlechtitele, kteří mohou s pomocí molekulární biologie a genomiky získat rychleji odolnější a výnosnější druhy plodin. Podle Doležela už nyní trpí až 800 milionů lidí na světě podvýživou a hlad zabije ročně více lidí než malárie, AIDS a tuberkulóza dohromady. Podle některých vědců lze za zhruba dvacet až třicet let očekávat potravinovou krizi, neboť zemědělská produkce nestačí pokrývat potřeby stále se zvyšujícího počtu obyvatel.

„Jedním z moderních způsobů šlechtění je, že se vnáší část dědičné informace z planých příbuzných druhů do těch kulturních. Plané druhy totiž mají geny, které například pšenice mohla časem poztrácet. Zajímá nás, jak se hostitelský genom bude k cizorodé DNA chovat, zda bude fungovat. Jsme svědky měnícího se klimatu a budeme možná potřebovat nové geny, které pomohou pšenici se s novými podmínkami vypořádat,“ přiblížil další ze směrů bádání Doležel. Doplnil, že přenos genů není doménou moderních vědců. „Příroda to dělá odjakživa a zcela přirozeně,“ uvedl mimo jiné i na adresu odpůrců GMO.

Letošní ročník předčil očekávání

Profesor Doležel se svým vystoupením postaral o závěr jedenáctého cyklu Současná chemie, který vede jeden z nejcitovanějších světových chemiků Pavel Hobza. Ten na olomouckou akademickou půdu letos pozval také astrofyzika Jiřího Grygara, molekulárního biologa Jiřího Bártka a biochemika Jiřího Šponera, aby postupně představili čtyři velké objevy české vědy posledního desetiletí.

„Byla to moje subjektivní volba, ale přednášky mne ujistily, že jsem vybral opravdu velké objevy, které Česko světu dalo. Na to, jak jsme malá země, se mi zdá tento přínos úžasný. Všichni čtyři přednášející byli jasným důkazem toho, že pro vědu musí být člověk zapálený, být jí nadšen,“ uvedl Hobza.

Letošní ročník předčil jeho očekávání. Ocenil velkou účast studentů. „Přesvědčil jsem se, že studenti nejsou tak ničemní, jak se někdy říká. Mají zájem, jen je potřeba jim přivést zajímavá témata a zajímavé přednášející,“ doplnil organizátor cyklu, který už přemýšlí o jeho podobě v příštím roce. „Musím dostat nápad, jak to pojmout. Zatím to nevím. Ale když se to podařilo jedenáctkrát, proč by se to nepodařilo podvanácté,“ zůstává optimistou Hobza.