Cvek: Společnost má odpor k inovacím

Lék proti alkoholismu možná léčí i rakovinu. Zastánce znovuvyužití antabusu Boris Cvek včera v Science Café promluvil o alternativách v biomedicínském výzkumu.

Vývoj nových léčiv je podle odborného asistenta na katedře buněčné biologie a genetiky přírodovědecké fakulty ve slepé uličce.

„Racionální design se v této oblasti uplatňuje třicet let. Věří se, že jsme natolik racionální bytosti, že jsme schopni najít příčinu nemoci a následně chemikálii, která je schopna tuto příčinu zastavit, zničit nebo regulovat,“ uvedl Cvek osazenstvo kavárny Café 87 do situace.

Racionální selhání

Cvek poukázal na to, že vývoj nového léku trvá dlouhou dobu a jeho testy včetně těch neúspěšných stojí spoustu peněz. To se posléze odráží v ceně, potažmo dostupnosti pro spotřebitele. Nových léků je navíc i přes zvyšující se výdaje na vývoj uváděno v klinickou praxi stále méně a jejich efekt je diskutabilní, protože v buňkách působí i na jiné molekuly než jen na ty, které způsobují onemocnění.

„Zatím platí dogma, že když zacházíte s nějakou látkou, tak by měla být specifická, měla by zasáhnout pouze jeden cíl. Evidence ale ukazuje, že žádná látka nemá jen jeden cíl,“ komentoval zastánce alternativního přístupu ve výzkumu. Racionální design v onkologii podle něj selhává i v tom, že rezignoval na uzdravení pacientů a pouze jim prodlužuje životy. 

Neziskové alternativy

Východiska z této biomedicínské krize popsal ve svém článku v roce 2011 ředitel amerického Národního institutu zdraví Francis Collins. Znovuvyužití známých, již zavedených léků je podle Cveka nejkrásnější z nich.

„Základní princip je v tom, že lék může mít negativní vedlejší účinky, o kterých se dočteme v příbalovém letáku, ale i pozitivní. Může se tak stát, že pokud máte dvě nemoci a berete lék na nemoc A, zmizí i nemoc B,“ objasnil.

Výhody přitom spočívají v tom, že se stávající léky nemusí vyvíjet, stačí jen pozorovat jejich další účinky. „Farmaceutické firmy nejsou ochotné tento přístup financovat, ale nebrání mu. Hlavní problém je však společenský odpor k inovacím. Kdo se má dobře, o inovacích mluví, ale nemá o ně zájem,“ dodal Cvek.

„Důležitou myšlenkou projektu je zamezení opětovného patentování starých léků, protože je to nesmyslně prodražuje. Navrhujeme, aby byly klinické testy starých léčiv, která se nedají patentovat, hrazeny charitami, filantropickými organizacemi a zejména ze státního rozpočtu a zdravotními pojišťovnami. Vydělají na tom všichni, už jen na dostupnosti léku,“ nastínil pak ideu tak zvaného neziskového léku, kterou podložil příkladem z Indie, kde bylo v nedávné době „oprášeno“ jedno staré antibiotikum.

Antabus na pití i rakovinu?

Padesátce posluchačů představil Cvek svého ideálního kandidáta pro léčbu rakoviny. Je jím lék proti alkoholismu – antabus.

„Je to otázka. Už v roce 1977 ale popisuje E. F. Lewison případ ženy s rozsáhlými metastázemi, která začala pít. Lékaři se rozhodli léčit ji z alkoholismu a podávali jí antabus. Během následujících deseti let všechny metastázy zmizely a žena byla onkologicky zdravá,“ uvedl Cvek jeden z prvních, ve vědeckých kruzích zapadlých případů.

Protinádorové účinky antabusu, respektive látky CuEt, která po jeho požití v těle vzniká, později „objevily“ i další výzkumy. V současnosti je jeho propagátorem právě Boris Cvek, který na testech spolupracuje s americkými kolegy.

Lednové Science Café uzavřela jeho empatická odpověď na dotaz jednoho z hostů, zda by antabus mohl být univerzálním lékem pro různé druhy rakoviny. „Možná bych byl nejraději, kdyby proběhl klinický test, který by prokázal, že antabus tak nefunguje, abych to měl z krku. Pro mě je nejhorší žít s představou, že to možná funguje, a zároveň vidět plné onkologie pacientů,“ zněla Cvekova reakce.