Centrum regionu Haná je v novém a v silnější sestavě

Nové výzkumné granty, významné výsledky na poli vědy a dokončení výstavby nových budov – to je loňská bilance Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, které vzniklo v roce 2010 díky spolupráci přírodovědecké fakulty a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Hlavním úkolem bylo dokončit stavbu všech budov centra, doplnit přístrojové vybavení a připravit přesun výzkumných týmů z dosavadních prostor na několika místech Olomouce, který se uskutečnil počátkem letošního roku. „Vzhledem k náročnosti úkolů se jednalo o velmi ambiciózní program a je pro nás velkým potěšením a potvrzením vynikající úrovně našeho managementu a motivace všech pracovníků, že se podařilo všechny práce včas dokončit,“ uvedl ve výroční zprávě ředitel centra Ivo Frébort. Vybudování centra, doplnění přístrojového vybavení a zahájení provozu v areálu přírodovědecké fakulty na ulici Šlechtitelů podpořila Evropská unie a státní rozpočet zhruba 808 miliony korun.

Výzkumné týmy se rozrostly

Protože úspěšný výzkumný program je možné provádět pouze s kvalitními výzkumnými týmy, byl rok 2012 charakterizovaný také řadou pohovorů se zájemci o práci v centru. Bylo nutné vybrat ty nejlepší kandidáty z 300 přihlášek, které přišly z 30 států z celého světa, včetně Japonska a USA. Celkem bylo přijato 31 nových vědeckých pracovníků a 32 doktorandů. Nyní v centru pracuje celkem 130 vědců 12 národností.

Významných výsledků dosáhli zaměstnanci centra na poli vědy. Navzdory tomu, že výzkumníci pracovali v provizorních prostorách, získali 16 nových výzkumných grantů, které jsou významné pro podporu vědecké činnosti centra. Badatelé například identifikovali geny řídící infekci žita houbou Claviceps purpurea. „Tento poznatek nabízí možnost zlepšit produkci námelových alkaloidů pro farmaceutický průmysl,“ uvedl ředitel Frébort.

Jako příspěvek světovému projektu čtení genomu pšenice dokončili vědci fyzickou mapu krátkého ramene chromozómu 7D vhodnou pro čtení dědičné informace. „Byla také vyvinuta nová metoda pro identifikaci plísňových mikroorganismů analýzou napadených listů pomocí hmotnostní spektrometrie. Podařilo se nám objasnit mechanismus vzniku některých reaktivních forem kyslíku, které se tvoří v rámci primárních reakcí fotosyntézy u rostlin za stresových podmínek,“ doplnil Frébort.

Vědci nezaháleli ani v publikační činnosti

Výzkumné týmy nezahálely ani v publikační činnosti. Počet publikací ve vědeckých časopisech se oproti roku 2011 téměř zdvojnásobil. Dva články přijal dokonce jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů – Nature. Vědečtí pracovníci centra také vydali jako editoři dvě vědecké knihy v prestižním nakladatelství Springer.

Cílem pracoviště je také posílit biotechnologický a zemědělský sektor v regionu Haná i celém Česku. O úspěchu na tomto poli svědčí rostoucí objem zakázkového výzkumu a také několik nově navázaných spoluprací s regionálními firmami.

Hlavní akcí letošního roku bude pořádání mezinárodní konference Green for Good II, která se uskuteční v červnu. Její zahájení 17. června bude spojeno se slavnostním oficiálním otevřením centra.