Britský chemik John Pickett ocenil tradici českého zemědělství i zdejší výzkum

Prostor pro sdílení nových informací o biotechnologiích rostlin i místo pro inspirativní diskuze, při nichž často vznikají nové nápady a navazují se konkrétní spolupráce. To vše podle organizátorů nabízí konference Green for Good III, která v pondělí začala na přírodovědecké fakultě.

Úvodní přednáška patřila hlavnímu hostovi, jímž je přední světový odborník na chemickou ekologii John Pickett z Velké Británie. Hostům konference jej představil děkan Ivo Frébort, který mu následně předal pamětní medaili. Nositel prestižní Wolfovy ceny za zemědělství svým vystoupením nasadil ostatním přednášejícím laťku vysoko.

„Přednáším pravidelně a vždy si vybírám místa, která jsou pro mě zajímavá a přínosná. Česká republika si uvědomuje, jak je zemědělství důležité. Má v této oblasti dlouhou tradici. Nejde zde jen o kalorie, ale i o kvalitu potravin,“ objasnil některé z důvodů své návštěvy Pickett.

Nevyloučil ani případnou spolupráci se zdejšími vědci. „Zajímám se zejména o růstové stimulátory, které skýtají mnoho příležitostí, jak například z obilovin získat vyšší výnosy. Pokud tyto procesy pochopíme, naučíme rostliny, aby samy zvyšovaly svoji produkci,“ doplnil vědec z Rothamsted Research v Harpendenu.

Výzkum skrývá velký potenciál

Za objevy mechanismů, jimiž se řídí vzájemné vztahy mezi rostlinami a živočichy i mezi rostlinami navzájem, získal profesor Pickett světové renomé. Jeho práce přispěly k rozvoji udržitelného zemědělství. Komunikaci mezi rostlinami navzájem či mezi rostlinami a živočichy pomocí chemických látek věnoval i olomouckou přednášku. Nejen vědecký ředitel pořádajícího Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) Jaroslav Doležel ji označil za velmi inspirativní. 

„Musím říct, že přestože o této oblasti něco vím, i mně otevřela oči. Dosud jsem si neuvědomil všechny potenciální možnosti využití a modifikace sekundárních metabolitů, což jsou látky, které rostliny vyrábějí, mnohdy ani nevíme proč. Najednou zjišťujeme, že tyto látky například pomáhají rostlině bránit se proti nějakému škůdci, nebo něco signalizují. Profesor Pickett ukazuje, že na tyto látky se máme zaměřit a pomocí nich získat třeba rostliny odolné proto hmyzím škůdcům,“ uvedl Doležel.

Vystoupení zaujalo i mladou vědkyni Lenku Dzurovou z CRH. „Přednáška byla nádherná. Pan profesor sumarizoval téměř celé své vědecké dílo i spolupráci s vědci z celého světa. Jeho práce mají určitě obrovský potenciál,“ domnívá se Dzurová.

Přínos hlavně pro mladé vědce

Green for Good III pořádá CRH ve spolupráci s Evropskou biotechnologickou federací, kterou na konferenci zastupuje její viceprezident Jeff Cole. Odborného fóra se účastní zhruba 130 vědeckých pracovníků a studentů biotechnologických oborů ze 14 zemí. Až do čtvrtka se budou věnovat například struktuře dědičné informace, biotechnologiím obilovin či reakci rostlin na stresové podněty. Očekávaným tématem je i druhá zelená revoluce.

„Zejména mladí účastníci konference získají přehled o tom, jaké možnosti v oboru existují. Dozvědí se o nových trendech a směrech výzkumu. Věříme také, že posílíme stávající kontakty s kolegy ze zahraničí a podaří se nám navázat spolupráce nové,“ řekl zastupující ředitel CRH Marek Šebela.

K významným hostům konference patří například i Pickettův kolega z Rothamsted Research Peter Hedden či Johannes van Staden z Jihoafrické republiky, který řídí vlastní postgraduální výzkumné centrum pro vývoj a růst rostlin. Součástí konference je posterová sekce, do níž se přihlásilo 75 účastníků.