Botanici a genetici se účastní evropského projektu na podporu luštěnin

Přírodovědci z kateder botaniky a buněčné biologie a genetiky se zapojili do mezinárodního projektu Luskoviny pro budoucnost. Jeho cílem je přispět k rozšíření pěstování a využití těchto plodin v Evropě. Projekt dnes odstartoval v Dijonu za účasti 74 výzkumníků z 12 evropských států. Olomoučtí zástupci se zaměří na plané druhy hrachu.

Zatímco v Asii či Americe se luskoviny pěstují na více než 15 procentech orné plochy, v Evropě luštěniny zaujímají pouze dvě procenta. Jejich větší zastoupení je podle odborníků důležité nejen pro zajištění proteinové soběstačnosti Evropy. „Jsou významné i v kontextu udržitelného zemědělství. Právě bobovité rostliny díky schopnosti fixace vzdušného dusíku a lepšímu vázání fosforu z půdy významně omezují produkci skleníkových plynů vznikajících při výrobě umělých hnojiv. Pěstování luskovin je také potřebné pro správný osevní postup zvyšující biodiverzitu zemědělských plodin,“ uvedl Petr Smýkal, který tým olomouckých vědců vede.

Jednou z důležitých částí projektu je využití planých druhů a forem hrachu pro rozšíření genetické rozmanitosti pěstovaného kulturního hrachu. Plané druhy mohou přispět také k zajištění nových rezistencí k chorobám, škůdcům a abiotickým stresům, jež vznikají při nedostatku světla, vody či oxidu uhličitého.

Právě plané druhy hrachu jsou doménou vědců z přírodovědecké fakulty. Jejich úkolem je vyvíjet linie hrachu obsahující části chromozomů planého druhu (tzv. introgresní linie), čehož se dosáhne opakovaným zpětným křížením s kulturní formou. Tyto linie jako šlechtitelské polotovary jsou využitelné pro vědu i praxi.

Druhým úkolem olomouckých vědců je přispět k využití nových genů a alel, pocházejících opět z planých nebo primitivních kulturních forem, pro rezistenci hrachu k virovým chorobám. 

„Díky pokrokům v genomice i nemodelových rostlin, včetně Mendelovského hrachu, jehož stopadesáté výročí si budeme v příštím roce připomínat, je možné očekávat větší a rychlejší využití dostupných genetických zdrojů, které společně s moderními metodami fenotypizace povedou k novým adaptabilnějším a produktivnějším odrůdám,“ uvedl Smýkal.

Evropského projektu Luskoviny pro budoucnost (LEGATO – LEGumes for the Agriculture of TOmorrow) se účastní desítky vědců ze 17 výzkumných institucí a deseti firem. Potrvá čtyři roky, rozpočet činí pět milionů eur. Více informací je dostupných ZDE.