Analýza relačních dat v podání zahraničních odborníků

Významní odborníci z Velké Británie, Ruska, Německa, Francie či Brazílie budou do čtvrtka přednášet na Symposiu o analýze relačních dat, které bylo včera zahájeno na přírodovědecké fakultě.

Zaměření zahraničních expertů pokrývá několik oblastí v analýze relačních dat a jejich vystoupení mají převážně výukový charakter. Pozvání přijali profesoři Sergej Kuzněcov z Moskvy, Boris Mirkin z Londýna nebo Bernard Ganter z Drážďan.

„Na rozdíl od typických konferenčních dvacetiminutových příspěvků tady máme spíše tutoriály. Sympozium bylo připraveno hlavně pro naše studenty, ale má dobrou odezvu i mezi zkušenějšími vědeckými pracovníky,“ uvedl vedoucí pořádající katedry informatiky Radim Bělohlávek.

Relační data objevují skryté vazby

„Dříve se počítače používaly téměř výhradně na zpracování číselných dat, ale už dlouhá desetiletí se data ukládají ve formě, které se říká relační data. Nejde o čísla, ale o vztahy mezi objekty, o to, jestli něco platí, nebo neplatí,“ objasnil Bělohlávek.

Obrovské množství dat, která jsou v databázích uložena, vyžaduje analýzu, která by jim umožnila lépe porozumět. „Máme třeba uložena data o výrobcích, studentech nebo zákaznících a v databázích je představují miliony řádků. Jsme-li vlastníky dat, chceme vědět, co důležitého je v nich vidět. Na základě zjištěných vazeb například to, že když si zákazníci zakoupí určitý výrobek, často projeví zároveň zájem o další konkrétní produkt,“ doplnil Bělohlávek.

Příkladem může být internetový vyhledávač Credo. „Na rozdíl od Googlu, na němž se po zadání hledaného výrazu objeví dlouhý seznam výsledků, vytvoří Credo hierarchii, ve které dokumenty řadí do shluků – konceptů. A každý koncept je vlastně množinou objektů, které se daným pojmem dají označit. Zároveň je to i množina vlastností, které všechny objekty sdílejí,“ dodal Jan Konečný z olomoucké katedry.

Podpora reintegrace na domovském pracovišti

Probíhající sympozium je jedním z výstupů projektu, jehož cílem je podpora reintegrace vědeckých pracovníků po návratu ze zahraničního odborného působiště. „Záměrem je podpořit odborníky, aby po návratu mohli kolem sebe vytvořit vlastní tým,“ upřesnil Bělohlávek. On sám po tříletém pobytu na State University of New York usiluje o vytvoření vlastní vědecké školy v Olomouci.

V rámci projektu vznikla také olomoucká laboratoř pro analýzu a modelování dat – DAMOL. Její členové jsou zapojeni do základního i aplikovaného výzkumu. K typickým výstupům laboratoře patří nové metody, algoritmy i software a publikace v odborných časopisech a na konferencích. Součástí aktivit je také spolupráce s komerčním sektorem v oblasti analýzy dat.