125 stříbrných

Potřetí se dnes konala stříbrná promoce na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Mezi absolventy byl i analytický chemik a děkan fakulty Juraj Ševčík. Toho jako jediného honorabiles před plnou aulou také vyzkoušeli.

Podle Dagmar Zlámalové z děkanátu se stříbrná promoce týkala asi 240 absolventů. „Přijelo jich sto dvacet pět, to je nejvíc v historii,“ potvrdila Zlámalová.

Neděkovat, slibovat

Na chodbách bylo před dvojhodinovým obřadem rušno. „V roce 1987 jsme promovali na pajdáku, na Žerotínově náměstí. Dnes je tam teologická fakulta, ale tehdy tam byla snad jediná aula na univerzitě,“ vzpomněl učitel matematiky a fyziky Rostislav Kohut z Poličky. „A já jsem prý měla nejkrásnější řeč, protože jsem v ní neděkovala straně a vládě,“ dodala jeho tehdejší spolužačka Šárka Michalcová.

Útržky vzpomínek přidala i Prostějovanka Lenka Slupská. „Pamatuji si, že jsme neměli děkovat, ale slibovat – na žezlo. Dnes to bude asi taky tak,“ řekla. Na poslední chvíli stihla před pětadvaceti lety promoci programátorka Jitka Slaná. „Nahodili na mě talár a já se strašně potila,“ uvedla.

Střelný prach

Uvolněnou atmosféru setkání po pětadvaceti letech bylo vidět už při představování absolventů, kdy někteří na sebe mávali a na dálku se zdravili. Přispěl k ní i promotor proděkan Tomáš Opatrný vtipnými komentáři. A když jedna z dam při představení spolužáka na celý sál nechtíc vykřikla „ježíšmarijá“, všichni vybuchli smíchem.

„A protože slovutný děkan této fakulty zavedl před promocí zkoušení, ptám se vás, absolvente Ševčíku: jak se vyrábí střelný prach,“ pobavil auditorium proděkan. „To se smíchá látka A s látkou B, a pak se uvidí,“ uspěl Ševčík.

Závěrečnou řeč pronesl rektor Miroslav Mašláň. „Život prověřil vaši volbu být matematikem, biologem či fyzikem. Čas rychle běží, prvních dvacet pět let praxe už uplynulo,“ řekl a hromadný slib mohl začít.

Jako v Americe

Přírodovědecká fakulta byla na univerzitě první, která v roce 2006 zavedla zlaté promoce po padesáti letech. Stříbrné přidala o tři roky později. „U stříbrné promoce bývá atmosféra živější. U těch starších absolventů je to zase milejší,“ popsala rozdíl asistentka Dagmar Petrželová.

S nápadem stříbrné promoce přišel proděkan Josef Molnár. Inspirovalo ho, že slavné americké univerzity dělají srazy po 25 letech. „Po padesáti letech už ti lidé jenom vzpomínají, kdežto po pětadvaceti jsou ještě v aktivním životě. A mohou nějak pomoci fakultě, ale i my jim můžeme ještě něco dát.“ Sám svou stříbrnou promoci nezažil, protože fakultu absolvoval před 35 lety.