Výcvik komunikace: jak být neviditelným šéfem

Pracovníci lékařské a filozofické fakulty prošli dvoudenním tréninkem Gill Robinson Hickmanové v invisible leadershipu. Odbornice na komunikaci z univerzity v americkém Richmondu si do Olomouce „odskočila“ z Holandska.

Hickmanová pracuje s lidmi ve vedoucích pozicích. Důležité podle ní je to, aby vůdci týmů byli schopni identifikovat společný cíl. „Nejde o to přikazovat, do rozhodovacích procesů se musí zapojit všichni. Pak jsou lidé i více motivovaní,“ vysvětlila Hickmanová. Podle ní tento model řízení funguje v neziskových organizacích, veřejném sektoru i velkých korporacích.

„Český leadership je pro mě ztělesněn Václavem Havlem. To je skvělý příklad toho, aby jeho cíl byl i cílem ostatních lidí,“ poznamenala americká profesorka. Neviditelné řízení považuje za nejdemokratičtější princip. „Dá se říci, že má svůj základ v antickém Řecku, dnes již modifikovaný. I ve starověkých Aténách lidé cítili odpovědnost za společnou věc. Koncept není složitý, ale zavádí se pomalu. Ve Spojených státech i v Česku,“ řekla Hickmanová.

Její způsob uvažovaní a vedení organizací je podle Ivany Mrozkové z filozofické fakulty netypický. „Naše organizace jsou často striktně hierarchické. Nejužší vedení se spolu na něčem domluví a ostatním to jen oznámí,“ poznamenala Mrozková.

Proděkanka lékařské fakulty Ivana Oborná na workshopu ocenila, že byl uspořádán pro necelé dvě desítky lidí. Všichni se tak do něj museli intenzivně zapojit. „Nedirektivní vedení, kreativita a aktivita zdola, to jsou principy, které vedení fakulty v čele s děkanem uplatňuje. Hodně dbáme na vyjádření studentů,“ uvedla Oborná.

Koncept neviditelného řízení začala Hickmanová připravovat v roce 1993. Od roku 2000 o něm přednáší a uvádí jej v život po celém světě. Letos v únoru vydala spolu s Georgií J. Sorensonovou publikaci The Power of Invisible Leadership. V Česku je potřetí, poprvé v Olomouci přednášela v roce 2005.

Po Nizozemí je Česko druhou evropskou zemí, která se neviditelným řízením zabývá.