Novými profesory jsou Dagmar Pospíšilová a Tomáš Grim

Univerzita Palackého má od 1. května dva nové profesory. Jmenovací dekrety pro Dagmar Pospíšilovou a Tomáše Grima nabyly účinnost 1. května bez ohledu na neuskutečněné slavnostní předání. Podepsal je prezident republiky a kontrasignoval předseda vlády.

Podle Světlany Trojanové z ministerstva školství není dosud jasné, jakým způsobem budou profesorům dekrety předány. „Zatím ani nevím, jestli můžeme vydat dekrety těm, kteří přijeli zdaleka s rodinou,“ uvedla Trojanová. Právě do této situace se dostal Marián Janiga z Žilinské univerzity, jehož profesuru schválila Vědecká rada Univerzity Palackého. Na cestu do Prahy se vydal z východního Slovenska včera.

Prof. MUDr. Dagmar Pospíšilová, Ph.D. (*1956)

zástupkyně přednosty dětské kliniky lékařské fakulty a fakultní nemocnice

obor: Pediatrie

Na dětskou kliniku podle svých slov nastoupila Dagmar Pospíšilová po absolutoriu v roce 1981 trochu nečekaně, protože se jako studentka věnovala kardiologii dospělých. „Mým osudem bylo, že dva roky po mém nástupu ukončila své působení kolegyně Mlčochová, která byla specialistkou na dětskou hematologii, a pan profesor Volejník mi nabídl, že bych se mohla věnovat tomuto oboru, což jsem přijala. Ale ani o hematologii jsem původně neuvažovala,“ popsala svůj příběh hematoložka Dagmar Pospíšilová. Oboru se dodnes věnuje s láskou.

Pospíšilová s Vladimírem Mihálem byli v 80. letech jediní dětští hematologové a na dětské klinice zahájili protokolární léčbu dětské leukémie. Postupně se ale Pospíšilová začala věnovat nemaligní (nezhoubné) hematologii, tedy anemiím a trombocytopeniím, které jsou v dětském věku vzácné.

Zlom, který nastartoval její vědeckou práci, byl emotivní. „Na jedné z mých služeb došlo k úmrtí pacienta, na extrémně vzácné onemocnění, Diamondovu-Blackfanovu anemii (DBA). Tehdy nebyla známá podstata onemocnění ani jeho léčba,“ vzpomněla profesorka. DBA nakonec věnovala celý svůj věděcký život. „Tehdy jsme dokonce vyhledávali pacienty po celé republice, dnes jich je tady na klinice přes čtyřicet,“ uvedla.

V roce 2000 byla objevena podstata DBA s poruchami funkcí některých buněčných organel. Což byl překvapivý nález, který vedl k rozvoji výzkum poruch buněčných organel v hematologii. Pospíšilová se zapojila se do evropských i světových struktur a Česko je nyní jedno z velmocí ve výzkumu těchto nemocí. „V Evropě máme velmi dobré jméno,“ podotkla Pospíšilová.

Nová profesorka prakticky denně učí na lékařské fakultě a jak zdůraznila, pedagogická práce ji baví. Mezi její koníčky patří sport a vážná hudba. Jelikož dříve hrávala na klavír, jejím oblíbeným skladatelem je Fryderyk Chopin. 

Prof. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D. (*1973)

katedra zoologie a ornitologické laboratoře

obor: Zoologie

Úspěšným profesorským řízením prošel docent katedry zoologie a Ornitologické laboratoře Tomáš Grim. Ve svých výzkumných aktivitách se zaměřuje na problematiku behaviorální ekologie a evoluční dynamiky mezidruhových interakcí. Pozornost věnuje zejména eko-etologickým faktorům hnízdního parazitismu a jeho vlivům na obecný rozvrh hnízdní biologie ptáků. „Titul beru jako jeden z formálních kroků profesního vývoje,“ komentoval profesuru Grim.

Věnuje se i spolupráci s několika kolegy ze zahraničních institucí. „Studujeme chemické a strukturální mechanismy zbarvení ptačích vajec, anti-predační chování ptáků v evropském i globálním měřítku či vztahy mezi hostitelem a parazitickou kukačkou obecnou napříč celým individuálním vývojem parazita – od vajec, přes mláďata po dospělce,“ popsal Grim.

Jako autor či spoluautor sedmi desítek odborných prací získal Grim nadprůměrný ohlas časopiseckých citací i citací v knižních a monografických dílech včetně předních zahraničních učebnicových textů. Je také vyhledávaným recenzentem profesionálních periodik.

Mezi jeho aktivity patří i popularizační činnost včetně knižních překladů a série rozhlasových a televizních vystoupení. „Jeho populární články jsou čtivé a současně provokativní, jeho přednášky jsou věcné, trefné a současně atraktivní – a to vše je podloženo solidní vědeckou prací,“ uvedl ve svém posudku ke jmenování profesorem Miloš Macholán z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR.

Na olomoucké katedře zoologie Grim garantuje a přednáší stěžejní předměty Fylogeneze a systém strunatců a Zoogeografie.