K aplikaci výzkumu je nutná i podpora podnikání

Především po podpoře malých a středních firem, které by mohli mimo jiné zakládat i studenti a doktorandi, volají zástupci lékařské fakulty a Ústavu molekulární a translační medicíny. Shodli se na tom na dnešním Fóru o biomedicíně a farmacii, kterou uspořádalo sdružení OK4Inovace.

Akce byla další ze série diskuzních fór, jejichž úkolem je vytipovat oblasti, jež bude krajská samospráva v budoucnu podporovat s cílem zajistit rozvoj regionu. Podle účastníků debaty z propojení akademické sféry s podnikateli může profitovat i samotná univerzita. „Nelze spoléhat jen na dotace a granty, neboť ty nemusejí dlouho trvat,“ upozornil ředitel výzkumu a vývoje české chemicko-farmaceutické společnosti Farmak Pavel Hradil, který se na katedře organické chemie přírodovědecké fakulty věnuje novým syntézám heterocyklických sloučenin.

Důležitá je výchova k podnikání

Například ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch jako silnou stránku Olomouckého kraje v oblasti biomedicíny a farmacie vidí to, že v regionu působí značné množství vysoce kvalifikovaných odborníků. Spolupráce se soukromými firmami se sice děje, ale je třeba ji podpořit. „Máme za sebou řadu příkladů, kdy se propojení akademické a komerční sféry velmi povedlo. Dokázali jsme vytvořit produkty, které se již nacházejí na světových trzích. Velmi důležitá je ale podpora studentů i akademických pracovníků, aby se nebáli podnikat a byli ochotni vzít na sebe riziko,“ uvedl Hajdúch. Za důležité považuje i výchovu žáků a studentů v oblasti podnikání a také vytvoření podmínek, které do regionu přilákají i velké firmy.

Řada spoluprací s komerční sférou se povedla

Velký potenciál pro rozvoj univerzity a následně celého regionu má podle zástupců lékařské fakulty například oblast nutraceutik. Jedná se o přípravky obsahující určité složky výživy obvykle přírodního původu, které mají či se u nich předpokládají biologické účinky a příznivé působení na lidský organismus. Bohaté zkušenosti s jejich vývojem má Ústav lékařské chemie a biochemie, díky němuž jsou již mnohé přípravky na trhu. „Naše výzkumná základna je schopná dovést vše do zdárného konce, fakulta má za sebou řadu důležitých realizací,“ uvedl Vilím Šimánek z lékařské fakulty.

S komerční sférou spolupracuje i Ústav lékařské imunologie. Ve veterinární medicíně již našly uplatnění tamní antimykotické vakcíny, které se vyvážejí do více než 30 zemí. Tým pod vedením přednosty Evžena Weigla vyvinul bakteriální imunomodulátor s pracovním označením Olimunostim. Nyní je na trh dodáván jako potravní doplněk s označením Olimunovac. Ve vývoji je prototyp vakcíny proti lymské borelióze. „Dlouhodobě existuje velká nedůvěra mezi akademickou a podnikatelskou sférou. Je ale třeba laboratoře otevřít a spolupracovat s firmami,“ zdůraznil Weigl.

Nutná je i změna myšlení

Rektor Miroslav Mašlán, který debatu moderoval, považuje za největší bariéru myšlení lidí. „Pořád si myslíme, že když v něčem neuspějeme, jsme vyřazeni. V zahraničí je neúspěch normální, i to je výsledek,“ řekl rektor.

Účastníci diskuze si ale jsou vědomi i slabin akademické půdy. Chybí jim znalosti z managementu a marketingu, jednání s firmami mnohdy brání i nadměrná byrokracie a zdlouhavá administrativa.